Klaus je proti unifikaci Evropy a tvrdí, že vláda zamlčuje důsledky euroústavy. Bude také přítomen na středečním jednání vlády, kde určitě nebude mlčet k návrhu mandátu delegace, o němž má kabinet pro římskou konferenci rozhodnout. Navíc minulý týden se nepodařilo ODS prosadit na program schůze Sněmovny debatu o postoji české vlády k euroústavě a o mandátu, s nímž Česko míří do Itálie.

"Vláda se snaží potichu za našimi zády posunout EU k federaci," prohlásil předseda poslanecké frakce občanských demokratů Vlastimil Tlustý na Frekvenci 1. Podle něj ODS bude žádat k euroústavě svolání mimořádné schůze Sněmovny. Předseda sněmovního zahraničního výboru Vladimír Laštůvka (ČSSD) v tom nevidí problém, protože konference potrvá nejméně tři měsíce. "Není to ale o tom, že by Sněmovna schvalovala vládě mandát, ale je na místě, aby se o tak závažné věci hovořilo," řekl na dotaz Práva.

Podle vládního dokumentu považuje vláda za priority konference složení Evropské komise, předsednictví v Radě, definici kvalifikované většiny a problematiku společné bezpečnostní obranné politiky (ESDP). Vláda hodlá například prosazovat, aby nadále byla zastoupena každá země jedním členem s hlasovacím právem v Evropské komisi. Současný návrh, aby komise měla pouze 15 členů s hlasovacím právem, zatímco členů bude 25, nezajišťuje podle vlády uplatnění zásady rovnosti a stejné odpovědnosti pro všechny členy.

Stejně tak Česko chce zakotvit do euroústavy zásady rotace předsednictví v Evropské radě, kdy bude prosazovat vytvoření rotujícího týmové předsednictví - společné 3 až 4 zemí po dobu 1 až 1,5 roku. V oblasti ESDP chce vláda prosazovat odstranění zvláštních druhů strukturované a užší spolupráce. "Všichni musíme být připraveni od něčeho ustoupit a EU je postavena na kompromisu. Neumím si představit, že ten, kdo myslí evropskou integraci vážně, by přišel s ultimáty a neměnnými postoji," prohlásil Laštůvka.

Prezident odmítá jednotný "eintopf"

Spor nejen v Římě, ale i na vládě nejspíš nastane kolem preambule euroústavy, kdy je navrhován odkaz na "kulturní, náboženské a humanistické dědictví Evropy". ČR chce podpořit konkretizování odkazu na kulturní a duchovní kořeny evropské civilizace zmínkou o "řecké filosofii, římském právu, křesťansko-židovských kořenech a filosofické tradici osvícenství". S touto pozicí však nesouhlasí sekce premiéra, zmocněnec pro lidská práva ani ministerstva spravedlnosti a obrany, jak se uvádí ve vládním dokumentu.

Klaus je přesvědčen, že evropská ústava změní naši budoucnost, přestože čeští i evropští politici předstírají, že jde o "pouhou rekodifikaci" dnešního modelu evropské integrace a že se vlastně nic neděje. "Už v Evropě nebudou existovat suverénní státy se svými plnoprávnými vládami a s parlamenty, jež zastupují legitimní zájmy svých občanů, ale zůstane stát jediný," napsal prezident v článku pro včerejší MfD.

Zdůraznil, že není proti evropské integraci, ale vzhledem k různé hospodářské, společenské, kulturní úrovni i politickým tradicím jednotlivých zemí považuje za škodlivé zavádět jednotný evropský "eintopf".

Ministra zahraničí Cyrila Svoboda míra prezidentových obav v článku překvapila. Má za to, že ve svých názorech je Klaus v Evropě "osamocen", řekl ČTK. "My nic nezamlčujeme. Text smlouvy je k dispozici, v médiích se vždy objevují argumenty pro i proti. Ničím nemanipulujeme," prohlásil Svoboda.

Zatímco vládní koalice dává přednost schválení euroústavy parlamentem, ODS a KSČM požadují k ní referendum. Po jednorázovém hlasování o vstupu do EU však chybí další ústavní zákon o referendu. K tomu je zapotřebí získat ve Sněmovně 120 hlasů.