Jejich dalšímu šíření měl sice zamezit nově schválený zákon zakazující zveřejňování policejních odposlechů, ale podle zjištění Práva se předpis vinou chyby na případ legendárního spisu Krakatice nevztahuje.

Zákon totiž počítá s plošným zákazem zveřejňování odposlechů pořízených podle trestního řádu, kdežto detektivové protikorupční policie zhruba před sedmi lety sbírali citlivé informace o kontaktech Mrázka v souladu s úplně jinou normou.

„Krakatice byl čistě operativní poznatkový spis, který nevedl k žádnému obvinění. Odposlechy, které obsahuje, byly tehdy pořízeny podle zákona o policii, nikoliv podle trestního řádu,“ řekl k tomu Právu mluvčí protikorupční policie Roman Skřepek.

Benda: Zákon měl na Krakatici pamatovat

Autor tzv. náhubkového zákona Marek Benda (ODS) v této souvislosti připustil, že podle jeho záměru měl zákon na Krakatici stejně jako na ostatní známé příklady odposlechů pamatovat. „Může to být chyba. Inspiroval mě hlavně případ přepisů hovorů fotbalových funkcionářů, ale nepochybně jsem měl při psaní na mysli i Krakatici,“ uvedl Benda.

Ve spise přitom figurují kromě dalších politiků také například jeho straničtí kolegové Vlastimil Tlustý a ministr vnitra Ivan Langer.

„Zrovna u nich by bylo na úvaze, jestli zveřejnění těch přepisů není ve veřejném zájmu, ale pak se tam objevuje i řada dalších lidí, u kterých to tak zcela jistě není. Nemusím mít třeba politicky rád pana Paroubka, nicméně aby se zveřejňovalo, že o něm někdo třetí říká, že ho tzv. umí, to je neúnosné,“ vysvětlil své motivy Benda.

Zároveň poznamenal, že zákon řeší spíše věci do budoucna než z minulosti. „Od doby Krakatice se změnila legislativa a dnes již takto pořizovat odposlechy nelze,“ konstatoval Benda.

Jeho zákon zakazující zveřejňování odposlechů, který by měl začít platit od začátku dubna, nicméně nechává bez povšimnutí také všechny odposlechy, které z různých důvodů pořídí některá z našich tří tajných služeb.