V komentáři se pod titulkem Co je přehnané, je bezvýznamné uvádí:

Zatímco televizní doktor House s oblibou říká, že všichni pacienti lžou, předseda Paroubek označuje v posledních třech dnech za lháře jen mne. Zatímco House si to může dovolit, protože se jeho virtuální pacienti nemohou bránit, já se bránit mohu, a také budu.

Nejsem bezmocný pacient visící poslední nitkou života na blahovůli muže s vyšším posláním. Žijeme v právním státě a urážky od politiků, příliš uvyklých na imunitu, si nemusíme nechat líbit. Takže čekám omluvu.

Ale je tu ještě jedna. Tu po mně pro změnu žádá Jiří Paroubek. V dopise jeho právníka se říká, že se mám omluvit za „nepřímé obvinění“ ČSSD bůhví z čeho. Takže přes noc se Paroubkovo rozhořčené tvrzení, že obviňuji přímo jeho stranu, změnilo na „nepřímo“.

Uvidíme, na co se to ještě změní u soudu, pokud si tam ovšem Paroubkovi právníci troufnou svůj elaborát poslat. Perliček, až příliš připomínajících argumentaci někdejšího Federálního úřadu pro tisk a informace, je tam k případnému pobavení lidu požehnaně.

Předseda ČSSD rád cituje Napoleonova ministra zahraničí Talleyranda, zejména jeho výrok „co je přehnané, je bezvýznamné“. Kdyby si pozorně přečetl moji středeční glosu varující před hrozbou politicky motivovaného finančního útisku tisku a nezačal hned na moji hlavu kydat nesmyslná obvinění, udělal by lépe.

Takhle si jen neprozíravě nasadil svou oblíbenou masku politika - ranaře. Neprozíravě proto, že v čase českého předsednictví Unie nějak vyšla z módy a může se z ničeho nic proměnit v masku politika - diletanta.