Ten byl jedním ze zhruba třicítky čekatelů, které prezident v roce 2005 odmítl jmenovat kvůli nízkému věku.

Podle soudu prezident nadále pokračuje v nečinnosti, když i přes pravomocný rozsudek z června 2007 dodnes nerozhodl zákonným způsobem o jmenování či nejmenování Langra soudcem. Klaus tak stále odmítá splnit verdikt soudu.

Jenže soud nijak nemůže hlavu státu k nějakému kroku donutit, protože prezident není podle ústavy z výkonu své funkce odpovědný. Je tedy zároveň absolutně nepostižitelný.

Rozsudek je konečným opatřením

„Po stránce skutkové to znamená, že nečinnost žalovaného … stále trvá při nerespektování rozhodnutí soudu a právní účinky rozhodnutí soudu tak vyznívají naprázdno,“ kritizují soudci ve svém usnesení Klausův postoj k celé věci.

Dodávají, že rozsudek je prakticky jediným konečným opatřením a ochranou, které mohou udělat. Jinému úřadu či ministerstvu by přitom jako správnímu orgánu hrozila za nečinnost pokuta až 100 tisíc korun uložená místně příslušným exekučním soudem.

Při opakovaném nerespektování soudního verdiktu pak další a další pokuty ve stejné výši, dokud by správní orgán povinnost uloženou soudem nesplnil.

Soud: Byl by to jen morální apel

Městský soud v Praze se přitom sporem zabýval už podruhé. Langer se na něj poprvé obrátil v květnu 2005 se správní žalobou na prezidenta a v roce 2007 spor vyhrál. Soud mu dal za pravdu a prezidentovi tehdy uložil, aby v půlroční lhůtě znovu rozhodl, zda Langra soudcem jmenuje či nikoli. Pokud by jej nejmenoval, měl Klaus uvést jasné důvody, proč.

Klaus pak loni v lednu skutečně vydal na stránkách Hradu prohlášení, v němž sdělil, že Langra soudcem nejmenuje a že se tak vypořádal s rozsudkem soudu. Důvody tam ale neuvedl.

Navíc podotkl, že se věcí zabývá Nejvyšší správní soud (NSS), ke kterému podal kasační stížnost. Langer však našel zastání i u NSS. Protože ale Klaus nevyslyšel ani výzvu nejvyšších soudců, Langer podal novou žalobu na jeho nečinnost. Městský správní soud v Praze ji ale letos 29. ledna odmítl.

Vysvětlil to tím, že už jednou čekateli právní ochranu poskytl, a i kdyby tak učinil podruhé, šlo by pouze o „morální apel na osobu prezidenta“, který ale Klaus nemusí jako hlava státu respektovat.

Z letošního lednového usnesení navíc vyplývá, že Klausovo tiskové prohlášení o nejmenování nebylo pro soud dostatečné.

„…Žalovaný (Klaus) je ve věci jmenování žalobce (Langra) soudcem nadále nečinný,“ píše se v usnesení městských soudců.

„Kancelář prezidenta republiky zatím nemá k dispozici originál usnesení Městského soudu v Praze k této věci. Prezident je toho času na několikadenní pracovní návštěvě USA a do doby, než se s rozhodnutím soudu detailně seznámí, není možné tuto věc komentovat,“ reagoval v pátek na žádost o vyjádření a dotazy Práva Petr Macinka z Klausovy kanceláře.

„Pan prezident naprosto ignoruje pravomocný rozsudek,“ konstatoval Langer, podle kterého tím prezident nedodržuje zákon, přestože je nejvyšším ústavním činitelem státu.

Sám Langer přitom už loni v srpnu dobrovolně jako nejdéle sloužící čekatel skončil a stal se advokátem. Nicméně podle svých slov stále věří, že se jednou taláru dočká.