„Uvažujeme o zavedení tzv. generické preskripce, což by znamenalo, že na lékařský předpis by se už nepsaly názvy léků, ale názvy účinných látek,“ vysvětlil Právu Marek Šnajdr, první náměstek ministryně zdravotnictví. „Lékárník by pak měl povinnost, zdůrazňuji povinnost, v případě, že existují alternativy léku s danou účinnou látkou, což u generických přípravků je zcela běžné, vydat lék s nejnižší cenou.“

Pacienti by se na tuto změnu asi moc radostně netvářili. Už by si neodnášeli z ordinace recept na konkrétní lék, na který jsou zvyklí, ale jen název, kterému by určitě nerozuměli. Například lék na alergie je Claritine nebo Flonidan. Oba léky obsahují účinnou látku loratadinum. Pokud by lékař na recept předepsal tuto účinnou látku, každý pacient by si mohl z lékárny odnést lék s jiným názvem. To by ale podle lékařů zřejmě vedlo ke zmatkům, zejména u starších lidí, kteří jsou na své léky zvyklí.

Lékaři: záměna možná už dnes

Už dnes ale něco podobného funguje. Je povolena tzv. generická záměna, což znamená, že když nemá předepsaný léčivý přípravek lékárník k dispozici, je oprávněn jej – se souhlasem pacienta – nahradit jiným léčivým přípravkem, který obsahuje stejnou léčivou látku a je shodný z hlediska účinnosti a bezpečnosti.

Pokud však pacient trvá na předepsaném léčivém přípravku, je většina lékáren schopna v krátké době požadovaný přípravek zajistit.

Generických přípravků je na trhu v Česku většina z 8600 hrazených léků. Jde o přípravky, které mají stejnou léčivou látku ve stejném množství jako originální lék. Generika ale mohou být na trh uvedena až po uplynutí určitého období, kdy je originální lék chráněn a jeho kopii nesmí nikdo vyrábět. Tato doba je různě dlouhá a souvisí s vývojem originálního léku. Většinou ale je pět až deset let.

„Generická preskripce je dobrá věc,“ řekl Právu prezident lékárnické komory Stanislav Havlíček. „Lékař by ale měl mít možnost předepsat buď lék, nebo účinnou látku. Tak to funguje i v jiných zemích.“

Ředitel Státního ústavu pro kontrolu léčiv Martin Beneš soudí, že tak revoluční úprava receptů by musela být učiněna zákonem. V ČR je 8600 hrazených léků a na 9600 účinných látek. „Pro lékaře psát místo léku účinnou látku by bylo asi svízelné, “soudí ředitel.

Jelínek: Narazí to

Lékaři, které Právo oslovilo, jsou ze záměru ministerstva rozpačití. „O konkrétním léku by rozhodoval lékárník, nikoli lékař, a to je chyba,“ tvrdí Jan Jelínek, soukromý praktický lékař z Prahy. Dodává, že jedna účinná látka může být v několika lécích, ale ne každý lék pacientovi vyhovuje. Může se stát, že účinná látka sice bude stejná, a pacient přesto daný lék nebude moct užívat, protože pro něj bude mít řadu vedlejších účinků.

„Proto takto striktně, jak zamýšlí ministerstvo, by to fungovat nemohlo. Určitě by pak musely být výjimky, kdy by lékař mohl na recept napsat konkrétní lék. A zavedení od července? Reálné to není. Narazí to.“

Podle dětského lékaře z Prahy Milana Kudyna, myšlenka, aby čeští lékaři předepisovali na recept pouze latinský název substance dle chemického složení, není nová.

Už v 90. letech s ní přišlo ministerstvo zdravotnictví, ale upustilo od ní, protože lékařská veřejnost ani pacienti na to připraveni nebyli. „Mám dojem, že situace se od té doby nezměnila,“ tvrdí Kudyn.

Úspora – miliardy

Náměstek ministryně zdravotnictví Marek Šnajdr tvrdí, že pokud by se nahradilo předepisování léků účinnou látkou a lékárník by vydal vždy nejlacinější přípravek, pak by zdravotní pojišťovny ušetřily za léky možná několik miliard korun a výrobci by se snažili ceny léků snížit.

„Zároveň by se odstranila korupce v českém zdravotnictví,“ soudí Šnajdr. Lékaři si ale myslí, že dealeři by pak ještě víc obcházeli lékárny a dávali nejrůznější množstevní slevy, aby jejich přípravek byl nejlacinější a lékárníci ho preferovali.