Ve včerejší diskusi se Zaorálek dokázal uchýlit k takovým klišé, až to za uši tahalo. A to je proti Petru Bendlovi, který si snad spletl Watergate s Waterloo svých poslaneckých kolegů, co říci.

Daně se zvyšují, děl Zaorálek, abychom vyhověli Evropské unii. Na nemocenskou či na souběh náhrad za dopravu politikům sáhneme, jen co se na tom s ostatními sněmovními kluby shodneme. Ještě že nepřipomněl, jak se už asi tak deset let tyto kluby "marně snaží" zkrátit doživotní imunitu zákonodárců.

Vrcholem byl Zaorálkův pokus "zakázat" v diskusi slovíčko zdražování. V takovém zatloukacím podání ale nemůže vypadat obhajoba celého reformního balíku moc věrohodně.

Nakonec předseda Sněmovny zaprotestoval proti "zavádění lidí falešným směrem". To už bylo opravdu, ale opravdu na pováženou. Zaorálek kličkoval jako Klaus v nejlepších letech a doložil, že politická epidemie se šíří mnohdy nenápadně, ale zato urputně.

PRÁVO 29. září