Po sedmi měsících v úřadu stoupla popularita prezidentu Václavu Klausovi. V září podle agentury dostal důvěru 61 procent občanů, což je o bod víc proti prvnímu výzkumu z dubna. Stal se tak druhým nejoblíbenějším z nejvyšších ústavních činitelů.

Oba si sympatie lidí získali nejspíš díky skutečnosti, že stojí stranou ostrých politických bojů. Například premiéru Vladimíru Špidlovi věří jen 33 procent lidí, ale pád jeho popularity se již zastavil.

Klaus má podporu napříčí sociálními vrstvami a příznivci stran. Vyplatila se mu snaha o nadstranickost slibovanou už v předvolebních projevech. Do Ústavního soudu kromě Rychetského a někdejší senátorky ODS Dagmar Lastovecké jmenoval i lidovce Miloslava Výborného. V průzkumu se naopak zjevně příliš neprojevily hádky mezi Klausem a Senátem právě v souvislosti s ústavními soudci, ani napětí mezi hlavou státu a premiérem Špidlou či ministrem zahraničí Cyrilem Svobodou kvůli rozdílnému pohledu na Evropskou unii.

Průzkum proběhl 1. - 9. září, tedy ještě před tím, než se Klaus rozhodl k nelibosti vládních činitelů navštívit říjnový summit EU o euroústavě.

Kritizoval reformu i stávkující učitele

Klausovi mohlo prospět veto zákona o dani z přidané hodnoty přes to, že tento krok byl v rozporu s jeho dřívějšími slovy, že veto se má používat jednou za "desetiletí". Zákon, který navzdory Klausovi poslanci nakonec přijali, zdražuje telefonování a další služby.

Klaus se kromě toho několikrát vyjádřil o vládní reformě s despektem. Současně nepotěšil stávkující učitele, když jejich počin okomentoval: "Stávku nepovažuji za metodu řešení problémů našeho školství. Je to trošku věc nedůstojná právě této profese." Tato věta mu však asi opět přinesla body, protože stávkující učitelé byli přeci jen v menšině.

V době průzkumu se také hlava státu snažila dostát svému slibu, že bude chodit mezi občany. Jakmile vstal z lůžka po několikatýdenní nemoci, navštívil Klaus  rodinné farmy na Turnovsku.

Postoje lidí možná ovlivnily i kauzy Hradní stráže, jejíž transformaci chce Klaus urychlit. V srpnu jeden z vojáků spáchal sebevraždu.

Klaus zatím plní slib šetřit s milostmi, za něž byl v minulosti často kritizován jeho předchůdce Václav Havel. Klausovi spolupracovníci nicméně již delší dobu tvrdí, že se prezident k první milosti možná odhodlá právě v těchto dnech.

Věří mu i každý druhý důchodce

Největší podporu má Klaus mezi voliči ODS (91 %). Slušně si však vede i u sympatizantů KDU-ČSL (54 %), ČSSD (54 %) a částečně u KSČM (33 %). Prezidentovi nejvíc fandí podnikatelé (82 %), dále lidé v domácnosti (77 %), živnostníci (76 %), studenti (73 %) a zaměstnanci (64 %). Polovina důchodců (50 %) a skoro každý druhý nezaměstnaný (46 %). Čísla znamenají součet odpovědí určitě ano a spíše ano na otázku: Máte důvěru v prezidenta Václava Klause?.

Zajímavé je i srovnání podle zaměstnanecké pozice. Nejúspěšnější je Klaus mezi odbornými pracovníky (71 %). Ale i mezi úředníky (70 %), provozními pracovníky (69 %) a dělníky (57 %).

"V Čechách obecně je funkce prezidenta vážená. Ani tak lidé nevnímají, kdo ji zastává," reagoval na dotaz Práva předseda poslanců KDU-ČSL Jaromír Talíř a dodal: "Mám pocit, že pan prezident Klaus velmi úspěšně absolvoval cesty po různých regionech ČR, což asi také sehrálo svoji roli."

Podle místopředsedkyně ODS Miroslavy Němcové se potvrdilo, že byl Klaus nejlepší alternativou: "Takováto podpora znamená, že prezident splňuje, co od něho lidé očekávali," řekla Právu. Místopředseda Sněmovny Vojtěch Filip (KSČM) poznamenal: "Klaus vykonává funkci prezidenta republiky lépe, než Václav Havel."

Na třetím místě mezi ústavními činiteli skončil šéf Senátu Petr Pithart (KDU-ČSL) s 44 procenty. Pomohl si o čtyři body. I další špičkoví politici si polepšili. Předseda Sněmovny Lubomír Zaorálek (ČSSD) získal 39 procent (5 %), a Špidla 33 procent (2 %).