Článek
Harrach vedl a vede řadu soudních sporů o majetek v různých krajích. V kauze ukončené Ústavním soudem figuruje 66 dalších subjektů, které majetek nyní vlastní nebo spravují. Celková hodnota šlechtického majetku Harrachů se odhaduje na stovky milionů korun.
Soudy v Semilech a Hradci Králové odmítly nemovitosti Harrachovi vrátit, jejich stanovisko potvrdil loni Nejvyšší soud. Harrachovi obhájci ve stížnosti kritizovali práci soudů. Tvrzení, že Harrach není osobou oprávněnou k restituci, označuje stížnost za nepodložený dohad, stát se nemovitostí údajně zmocnil bez právního důvodu.
Soudy v Semilech a Hradci Králové odmítly nemovitosti Harrachovi vrátit, jejich stanovisko potvrdil loni Nejvyšší soud. Harrachovi obhájci ve stížnosti kritizovali práci soudů. Tvrzení, že Harrach není osobou oprávněnou k restituci, označuje stížnost za nepodložený dohad, stát se nemovitostí údajně zmocnil bez právního důvodu.
Podle senátu ÚS se zpravodajem Pavlem Holländerem se však soudy vypořádaly se všemi námitkami a tvrzeními Harrachovy obhajoby. ÚS připomněl, že Jan Nepomuk Harrach neměl československé občanství, což je základní předpoklad pro případnou pozdější restituci majetku. Harrach napadal zejména skutečnost, že stát zabavoval majetek mrtvému.
Ernst Harrach se považuje za dědice posledního držitele hraběcích majetků Jana Nepomuka Harracha, jenž zemřel na zápal plic 12. května 1945 v zajateckém táboře ve Vídni jako příslušník wehrmachtu. Československá republika mu zabavila majetek asi měsíc a půl po smrti - tedy ještě v roce 1945, a to kvůli údajnému členství v nacistické straně a pomoci německým okupantům.