„V případě, že se ale ministr Kocáb dnes ptá stejných lidí na stejné otázky, které jsem jim před čtyřmi měsíci pokládal já, ztrácíme čas. Takhle ke smysluplnému řešení nedospějeme. Ti, kteří v postižených lokalitách žijí a pracují, pak logicky ztrácí naději, že kromě řečí dojde i na reálné skutky.“ podotkl exministr v tiskovém prohlášení s tím, že Janov navštívil poprvé v březnu 2007 a podruhé v loňském listopadu.

„Pokud bude pan ministr Kocáb stát o spolupráci, rád mu vyjdu vstříc,“ nabídl Čunek Kocábovi.

„Že dokáži nalézt fungující řešení, jsem dokázal už při řešení na Vsetíně – to ostatně připustil i ombudsman Otakar Motejl,“ vysvětlil a dodal, že „pokud se řešení problematiky romských ghett nestane jen populistickým tématem politiků, ale převáží zájem opravdu něco udělat, jsem připraven maximálně spolupracovat.“

Před půl rokem vyvolal rozruch Čunkův poradce pro romské otázky Josef Baláž, který v rozhovoru pro Právo navrhl rozdělit Romy do tří kategorií podle přizpůsobivosti. „Chceme motivovat obce, aby samy řešily problém s ghetty. Část Romů v nich nemusí žít. Stačí jim najít práci a byt na normálním sídlišti. Druhá skupina potřebuje asistenci, protože občas neplatí nájem. Ti by mohli zůstat a s naší pomocí svůj domov opravit. Třetí skupina se naučila jen využívat sociální dávky. Navrhujeme jim důstojné, ale nepohodlné bydlení, aby je to nutilo se postavit na vlastní nohy,“ vysvětlil Baláž.