Ukázal to průzkum Ústavu pro informace ve vzdělávání. Ten v minulých týdnech zkoumal, jak ředitelé posuzují novou zákonnou úpravu, podle níž žáci mohou podat až tři přihlášky na střední školy místo jedné, jak tomu do loňska bylo.

Ředitelům jde i o dotace na žáka

Tuto změnu zhodnotila většina ředitelů středních i základních škol veskrze negativně, vyplynulo z šetření. Téměř polovina škol pak sdělila, že přijímací zkouška se i tak u nich konat nebude, protože není z koho vybírat.

Obávají se, zda své kapacity vůbec naplní. To je důležité i kvůli dotacím na žáka. Zbylé školy přijímačky v dubnu či květnu uspořádají, byť mnoho bude přijímat žáky pouze podle výsledků Národních srovnávacích zkoušky od společnosti Scio. V takovém případě školy vlastní testy mít nebudou.

Ústav oslovil celkem 2565 ředitelů ZŠ a 1166 ředitelů škol středních. Celkem 17,9 procenta ředitelů SŠ uvedlo, že si nebude stanovovat vlastní kritéria pro přijímací řízení a přijme všechny uchazeče, kteří splnili povinnou základní školní docházku.

"Tři přihlášky nic nepřinesou“

Co se týká tří přihlášek, tato možnost  je vnímána řediteli převážně negativně. „A to vzhledem k současnému demografickému úbytku dětí ve věku dokončení základní školní docházky,“ tvrdí ústav.

Ředitelé SŠ změnu na tři přihlášky z jedné ohodnotili v průměru stupněm 4,3 na škále od jedničky do pětky jako ve škole. O něco lépe klasifikovali změnu ředitelé ZŠ, kteří novele v průměru přiřadili stupeň 3,4. "Stále se však jedná o větší podíl negativního hodnocení,“ sdělila Právu mluvčí ÚIV Bohumila Beranová.

"Ředitelé posoudili nový systém organizace přijímacích zkoušek jako náročnější bez významnějšího přínosu,“ dodala Beranová.

Politici, kteří změny prosadili, argumentovali, že se zvýšením počtu přihlášek přibude spravedlnosti a rovných šancí žáků při nových přijímačkách. Toto tvrzení ale ředitelé podle průzkumu neberou.

Důvodem je třeba to, že se včas nedozvědí, zda k nim přijatí žáci vůbec nastoupí. Rodiče sice mají povinnost škole poslat zápisový lístek, kterým nástup svého dítěte stvrdí, ale nikdo už nezjistí, zda tento požadavek opravdu splní.

Celkem 46,2 procenta ředitelů SŠ si myslí, že lístky přinesou více komplikací než užitku, a dalších 29 procent je nepokládá za vhodný doklad. Jako dobré řešení je označilo pouhých 0,8 procenta z nich.

Ředitelé SŠ také v souvislosti se zápisovými lístky velmi obávají organizačních problémů, které jim mohou nastat v září v souvislosti s pracovními úvazky. Jako nejzazší termín pro stanovení úvazků učitelů na příští školní rok si v naprosté většině stanovili konec května, kdy zápisové lístky ještě nemusí děti do škol vůbec doručit. Ředitelé tak nebudou třeba vědět, zdali mají nějaké učitele s ohledem na nízký počet přijatých žáků propustit.

Ministerstvo školství přitom často argumentuje, že platy se budou kantorům zvedat na úkor jejich kolegů, kteří ze školství odejdou v souvislosti s demografickým poklesem počtu žáků. Když si ale nebudou odchodem učitelů jisti, těžko budou moci peníze přerozdělit ve prospěch těch, kteří zůstanou.