Hlavní obsah

Muslimové a krišnovci se zlobí, nedosáhnou na milióny od státu

Právo, Oldřich Danda

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

PRAHA

Na milióny korun ročně by mohly státní kasu vyjít platby církvím, které sice v Česku mají mizivou podporu, ale po této podpoře pošilhávají. Například muslimové a hnutí Hare Krišna, které se nyní cítí poškozeny. Naopak Svědci Jehovovi se státní pomoci předem vzdávají.

Foto: Robert Nespěšný, ČTK

Pochod příznivců hnutí Hare Krišna Václavským náměstím v Praze.

Článek

V současné době je státem financováno celkem 17 církví a náboženských společností. Minulý rok dostaly 1,3 miliardy korun, zejména na platy duchovních. Několik dalších příspěvky chce také, ale brání jim zákonná podmínka deseti let registrace na území Česka plus podpisy nejméně deseti tisíc stoupenců.

Považují to za diskriminaci

Některé to považují za diskriminaci a po státu marně žádají prominutí těchto podmínek. První podmínku během tří až pěti let splní řada společností, sehnat deset tisíc věřících se však nepodaří zřejmě žádné.

Společnost Hare Krišna se zaregistrovala v roce 2002 a o zařazení mezi vybrané – státem financované – církve, jako jsou katolíci, husité či židé, bude moci zažádat za tři roky.

"V současné době ani v nejbližších letech ale není pro Hnutí Hare Krišna reálné získat 10 tisíc podpisů,“ řekl Právu zdejší mluvčí Hare Krišna Antonín Valer.

Dodal, že zákonné podmínky jsou těžko splnitelné i pro ostatní nové církve a společnosti. "Tato diskriminační opatření v zákoně jsou neoprávněná a odporují principu stejných práv pro všechny,“ podotkl Valer.

Nejspravedlivější  financování církví by podle něj bylo zavedení daňových asignací, tedy možnost, aby každý dal např. procento svých daní vybrané církvi.

Muslimové chtějí rovnost, Jehovisté spoléhají na dary

Podobně jsou na tom čeští muslimové, kteří budou deset let registrovanou církví v roce 2014.

"Možná je v Česku deset tisíc muslimů, ale ne všichni mají trvalý pobyt a ne všichni jsou praktikující,“ řekl Právu Vladimír Sáňka z Ústředí muslimských obcí.

:. Vladimír Sáňka z Ústředí muslimských obcí se zdraví s kardinálem Miloslavem Vlkem (vlevo).foto: ČTK/Marta Myšková

Dodal, že již v roce 2002 jako "světová a historicky uznávaná církev“ zažádali o prominutí podmínek. Bezúspěšně.

"Není to ani tak kvůli financím, jako z psychologických důvodů, chtěli jsme být na stejné úrovni, jako jsou křesťanské církve či židovská obec,“ popsal motivy žádosti Sáňka.

Jiný případ jsou Svědci Jehovovi. Ti jsou registrováni od roku 1993 a zřejmě by splnili obě podmínky, ale ze zásady pomoc odmítají.

"Ve druhém dopise Korinťanům 9. kapitole a 7. verši se říká: 'Ať každý jedná, právě jak se rozhodl ve svém srdci, ne s nechutí nebo z donucení, neboť Bůh miluje radostného dárce.‘ Dílo Svědků Jehovových v ČR je proto financováno dobrovolnými dary,“ sdělil Právu Pavel Sommr z informační služby Svědků.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám