V jednu chvíli to vypadalo dokonce tak, že spíše než vláda padne facka na sále. Naštěstí nervy poslanců ale nakonec vydržely, a to jak recitaci parafráze známého protestsongu v cituplném podání místopředsedy Sněmovny Ivana Langra (pro velký úspěch přidal ještě něco ze Stalina), tak citace z díla Jana Wericha. Ty zase pro změnu v interpretaci předsedy klubu ODS Vlastimila Tlustého, jinak známého průkopníka horských akvaparků obzvláště v místech, kde se nikdy nenacházela voda. Ten zase poučil Sněmovnu, jak se nesmí nikdy přestat bojovat s lidskou hloupostí. Myslím, že mnohé z nás svým výkonem o této pravdě opravdu přesvědčil.

Ministr financí Bohuslav Sobotka se poté, označen recitátorem Langrem za podvodníka, zdravě naštval do té míry, že místy připomínal svou razancí Miloše Zemana v těch nejlepších letech a v zoufalství uvedl nejen poslance ODS, ale i dámy pořizující těsnopisný záznam, neboť nestačily frekvenci jeho slov.

Miroslav Grebeníček bránící jako jediný evropský politik náš vykořisťovaný pracující lid byl zase tak přesvědčivý ve své uhlířské víře nastávajících revolučních změn (takový Duchcovský viadukt, ten by mu ovšem píchl), že jsem jenom čekal, kdy nakonec dojde k přesvědčivému závěru, že těch 120 tisíc lidí na Letné, kteří se tam nedávno zúčastnili koncertů Valících se britských kamenů a slovenského Elánu, vlastně svou masovou účastí nepřímo demonstrovalo svůj zásadní nesouhlas s vládou Vladimíra Špidly. Kramářova vila, kterou Špidla dočasně obývá, se přece nachází v těsné blízkosti Letné a jistě tam tedy spolehlivě dolehl pískot davu...

Ať národ vidí, pravil dramaticky Vlastimil Tlustý, když požadoval, aby vyslovení nedůvěry vládě bylo přenášeno v přímém přenosu Českou televizí, a proto také neopomenul oslovit ve své úvodní řeči jako první televizní diváky. Národ opravdu viděl. A zřejmě se na nás, aktéry té nedůstojné parlamentní komedie plné omylů, zlobil. Na straně druhé je všechno zlé k něčemu dobré, neboť se národu poněkud poodkryly karty. A tak bylo zřetelně vidět, že národ sobě zvolil vloni ve volbách Sněmovnu, ve které proti sobě stojí dvě naprosto zřetelná politická spojenectví. Na jedné straně je to sociálně-křesťansko-liberální vládní koalice a na straně druhé koalice opoziční, občansko-komunistická. Což zase není tak velké překvapení, jak by se na první pohled zdálo.

"Tak dlouho jdeš doleva, až se octneš vpravo, tak dlouho jdeš doprava, až seš nalevo," zpívá Pepa Nos v jedné ze svých písní. Ostatně proč ne. Někteří ptáci přece mají rádi třešně.

PRÁVO 27. září