Hlavní obsah

Proti zákazu zveřejňování odposlechů vznikla první petice

Hnutí Nespokojení občané (NO) v pátek představilo na pražském Václavském náměstí text petice požadující zrušení zákazu zveřejňování odposlechů. Považují ho za totalitní praktiky, které nepatří do demokratického státu. "Zákaz je útokem na svobodu projevu a my požadujeme jeho zrušení," řekla novinářům Marie Kindermannová z NO.

Foto: Milan Malíček, Právo

Iniciátor zákona na zákaz zveřejňování odposlechů poslanec ODS Marek Benda.

Článek

"Nechceme, aby politici zasahovali do práce novinářů, veřejní činitelé by naopak měli být pod drobnohledem veřejné kontroly," řekla Kindermannová. Hlavním cílem petice má být upozornění občanů na vážnost situace a přimět je k vyjádření nesouhlasu.

Novelu trestního řádu znemožňující uveřejňování informací z policejních odposlechů, které nebudou použity u soudu, minulý týden podepsal prezident Václav Klaus poté, co Sněmovna přehlasovala senátní návrh, který zákaz rušil.

Proti novele se zvedla vlna nevole ze strany českých i zahraničních novinářů. Novináři žádali v několika otevřených dopisech Klause, aby zákon vetoval s tím, že je protiústavní a nabourává právo na svobodu slova. Ten je ale zamítl, protože právě zveřejňování odposlechů před soudním řízením podle něj významně zkracuje a ohrožuje práva nevinných občanů.

Sněmovní verzi zákazu kritizovaly Evropská asociace vydavatelů novin a Syndikát novinářů, proti se postavili zástupci předních českých deníků a některých časopisů. Zákaz zveřejňování obsahu odposlechů nebo trestních spisů by se podle nich neměl vztahovat na informace o veřejných činitelích.

Mediálně známé úniky obsahů rozhovorů

Zákaz zveřejňování odposlechů je reakcí na několik politických kauz minulých let. Média například zveřejnila telefonní odposlechy pořízené při vyšetřování údajného pokusu o uplacení bývalého unionistického poslance Zdeňka Kořistky. Prověřování úniku hovoru šéfa ODS Mirka Topolánka s jeho spolupracovníkem Markem Dalíkem v této kauze inspekce odložila.

Část policejních odposlechů, v nichž figuroval i ministr vnitra Ivan Langer, unikla do médií také ze spisu Krakatice, který v letech 1999 až 2002 mapoval aktivity údajného mafiánského bosse Františka Mrázka.

Petiční akce hnutí NO začala minulý týden, zatím se koná pouze v pražských ulicích. Organizátoři však plánují shánět další podpisy také na internetu. Podepsané archy následně chtějí předat politikům, sdělila novinářům Kindermannová.  

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám