"Nechceme, aby politici zasahovali do práce novinářů, veřejní činitelé by naopak měli být pod drobnohledem veřejné kontroly," řekla Kindermannová. Hlavním cílem petice má být upozornění občanů na vážnost situace a přimět je k vyjádření nesouhlasu.

Novelu trestního řádu znemožňující uveřejňování informací z policejních odposlechů, které nebudou použity u soudu, minulý týden podepsal prezident Václav Klaus poté, co Sněmovna přehlasovala senátní návrh, který zákaz rušil.

Proti novele se zvedla vlna nevole ze strany českých i zahraničních novinářů. Novináři žádali v několika otevřených dopisech Klause, aby zákon vetoval s tím, že je protiústavní a nabourává právo na svobodu slova. Ten je ale zamítl, protože právě zveřejňování odposlechů před soudním řízením podle něj významně zkracuje a ohrožuje práva nevinných občanů.

Sněmovní verzi zákazu kritizovaly Evropská asociace vydavatelů novin a Syndikát novinářů, proti se postavili zástupci předních českých deníků a některých časopisů. Zákaz zveřejňování obsahu odposlechů nebo trestních spisů by se podle nich neměl vztahovat na informace o veřejných činitelích.

Mediálně známé úniky obsahů rozhovorů

Zákaz zveřejňování odposlechů je reakcí na několik politických kauz minulých let. Média například zveřejnila telefonní odposlechy pořízené při vyšetřování údajného pokusu o uplacení bývalého unionistického poslance Zdeňka Kořistky. Prověřování úniku hovoru šéfa ODS Mirka Topolánka s jeho spolupracovníkem Markem Dalíkem v této kauze inspekce odložila.

Část policejních odposlechů, v nichž figuroval i ministr vnitra Ivan Langer, unikla do médií také ze spisu Krakatice, který v letech 1999 až 2002 mapoval aktivity údajného mafiánského bosse Františka Mrázka.

Petiční akce hnutí NO začala minulý týden, zatím se koná pouze v pražských ulicích. Organizátoři však plánují shánět další podpisy také na internetu. Podepsané archy následně chtějí předat politikům, sdělila novinářům Kindermannová.