Článek
K vyslovení nedůvěry vládě by podle některých spekulací přispěli vedle opozice a rebelů ODS také někteří členové pražské stranické organizace občanských demokratů, které koordinuje primátor a neúspěšný kandidát na stranického předsedu Pavel Bém.
Lidé z řad premiérových stoupenců poukazují na některá hlasování Pražanů ve Sněmovně, kdy se spolu s rebely přiklonili na stranu opozice. „Je tady reálně dost hlasů, které by chtěly shodit tuto vládu,“ řekl Právu jeden z Topolánkových spojenců.
Bém: zastavme hanebné zákony
Poukázal přitom na hlasování pražských kolegů Jiřího Janečka, Jana Bürgemeistera a Petra Bratského v případě opakovaného projednání zákonů o dani z příjmu a DPH a při zamítnutí zákona o vlivech na životní prostředí. Na to Bursík reagoval výhrůžkou, že zelení opustí koalici.
Pražští občanští demokraté v těchto případech pomohli opozici, avšak Bratský s Bürgemeisterem nakonec své hlasování zpochybnili a jako „zrádce“ v případě Bursíkova zákona zůstal pouze Janeček.
Bém včera na dotaz Práva popřel, že by byl koordinátorem, protože každý z poslanců je svébytnou autoritou, takže jim naštěstí nemusí nic říkat. Do vlády se současně ostře pustil slovy: „Hanebné zákony, které občas vláda do Sněmovny pustí pod tlakem zelených, Bruselu či nejrůznějších lobbistů, lze naštěstí zásadovým přístupem našich poslanců zabrzdit.“
V ODS je podle Béma v posledních letech zvykem, že odlišnost názorů a „dokonce i obhajoba základních principů konzervativní pravicové politiky bývá někdy demagogicky označována za ‚protivládní rétoriku‘“. Bürgemeister k rebelii pouze uvedl, že nebude „spekulovat nad spekulacemi“. Také Janeček se brání: „To jsou normální nesmysly. To je jen o zdravém rozumu,“ řekl Právu a šéfovi zelených vzkázal: „Co chce pan ministr životního prostředí, když předloží zákon, který neprojde dvěma výbory?“
Další z pražských poslanců ODS Boris Šťastný zdůraznil, že při středečním hlasování vždy podpořil stanoviska klubu. „Nevím nic o tom, že by existovala jakákoli koordinovaná aktivita ze strany pražských poslanců směřující k poškozování vlády,“ uvedl pro Právo.
Místopředsedkyně Sněmovny Miroslava Němcová (ODS) si není jista, zda postoj pražských poslanců je namířen proti Topolánkovi.
„Já bych v tom viděla vztek a vzdor těch, kdo nechtěli podporovat Lisabonskou smlouvu a měli pocit, že premiér tím porušil usnesení kongresu, a domnívají se, že je třeba mu dát nějaké výstražné znamení, kdy i oni se mohou zachovat neloajálně,“ řekla Právu Němcová a dodala: „Ale jestli to bylo nějaké řízené pražské spiknutí? Tak daleko bych to já až neviděla. Ale můžu se mýlit.“
Nahradí Topolánka vláda nestraníků?
Premiérovi stoupenci připouštějí, že Bémova snaha shodit vládu je koordinována s Hradem, přičemž by v případě pádu kabinetu mohla přijít na řadu vláda nestranických odborníků. Ta by prý mohla dovládnout až do konce volebního období.
To by Topolánkovým odpůrcům mohlo rozvázat ruce při hlasování o nedůvěře, neboť by tak nepřišli o svá křesla ve Sněmovně. Rebelové by se tak nemuseli bát předčasných voleb, po kterých volala soc. dem.
Podle ústavy v případě vyslovení nedůvěry, k níž je potřeba 101 hlasů, ministři podají demisi a prezident jmenuje nového premiéra, který pak sestaví svůj tým. A tady by měla přijít podle spekulací na řadu zvažovaná vláda odborníků. Ta by sice také byla nucena podat demisi v případě, že by ve Sněmovně nezískala důvěru nadpoloviční většiny přítomných poslanců, ovšem prezident by ji mohl pověřit dalším vládnutím v demisi. A to klidně až do konce volebního období.