„Klidně můžeme dnes hedvábnou stezku nazvat Jižní koridor,“ řekl Topolánek po jednání s turkmenským prezidentem Gurbanguly Berdimuhamedovem. „Stezkou“ by podle něj měl proudit nejen plyn, ale také lidé, zboží a myšlenky. Právě Jižní koridor řešil nejen s prezidentem země, ale také s ministrem zahraničí nebo energetiky.

Turkmenistán podle Topolánka projekt Jižního koridoru podpořil, nemá s ním problém. Nabízí jednoduchý plán. Evropa postaví plynové potrubí k jeho hranicím a o zbytek se již postará Ašchabad, který dodá plyn.

Topolánek ale upozornil, že v tuto chvíli ještě Turkmenistán nikdo neoslovil. Problém je tak na straně EU, která se ještě nerozhodla, jak bude řešit diverzifikaci dodávek plynu. Český premiér chce proto znovu dostat tuto otázku na stůl a donutit EU k diskusi.

Zásoby plynu na 300 let

Turkmenistán má obrovské zásoby plynu, je čtvrtým největším vývozcem. „Zásoby i při větší těžbě než nyní jsou na 300 let,“ upozornil Topolánek. Pokud by země začala dodávat plyn kromě Ruska také do Číny, Pákistánu a Indie, EU by mohla přijít zkrátka. „Pokud bude Evropa váhat, tak bude tím posledním,“ varoval.

Také Česko ale má co dohánět. V Turkmenistánu, který se dynamicky rozvíjí, nemá diplomatické zastoupení, stará se o něj mise v Moskvě. Podle Topolánka se uvažovalo o přiblížení do uzbeckého Taškentu nebo kazašské Astany. Premiér ve čtvrtek ale uvedl, že je ale připraven hovořit s ministrem zahraničních věcí Karlem Schwarzenbergem o tom, aby v turkmenském Ašchabadu byla minimálně česká obchodní mise.

Došlo i na lidská práva

„Na jednáních jsem Turkmenistán označoval za Dubaj příštích 20ti let,“ prozradil. Jednal proto i o obchodní spolupráci. Dohodl konání česko-turkmenského podnikatelského fóra v Turkmenistánu, následovat by měla mezivládní komise.

Topolánek s Berdimuhamedovem řešil i otázku lidských práv v Turkmenistánu. „Řekl jsem mu, že evropské pojetí je jiné, takže musí počítat s tím, že se na to budeme ptát,“ řekl Topolánek.

Turkmenský prezident podle Topolánka s touto otázkou začal na jednání sám, uvedl, že nikomu nic do lidských práv v jeho zemi není, protože je v ní pořádek, bezpečno, po ulicích se nepovalují opilci.

Na přetřes se dostala také spolupráce v rámci resortu obrany. Náměstek ministryně obrany Martin Barták, který se cesty také zúčastnil, novinářům řekl, že Kazachy zajímají české zkušenosti z profesionalizace armády, rádi by v Česku poznali systém lázeňské a rehabilitační péče o vojáky. „Zajímá je Tatra, modernizace tanků a techniky obecně,“ doplnil. Na jednáních se hovořilo také o misi v Afghánistánu.

Mise splnila účel, míní premiér

Poslední zastávkou Topolánkovy „plynové mise“ bylo hlavní město Ázerbajdžánu Baku, kde se setkal s nejvyššími představiteli země.

„Mise splnila účel, naplňujeme priority českého předsednictví,“ komentoval premiér svou dvoudenní cestu po třech zemích.