Článek
Za ten rok se v Klausově přístupu ke zdejší politice leccos změnilo. Nejvíce vztah k „rodné“ ODS. Tu po volebním výprasku nakonec opustil a podpořil vznik pravicové konkurence.
Když občanští demokraté v čele s Mirkem Topolánkem loni Klause protlačili parlamentní volbou na úkor hlavního protikandidáta Jana Švejnara, rozhodně nešlo říct, že by to bylo pouze z čisté lásky. Poklausovské vedení největší pravicové strany si dobře uvědomovalo, že Klaus na Hradě je pro ně menším zlem než jeho porážka.
Současné špičky ODS by totiž mohly dopadnout podobně jako soc. dem. po neúspěšném pokusu Miloše Zemana stát se šéfem Hradu. Také Klaus by se totiž mohl pokoušet o vnitřní rozklad ODS.
Nicméně již před prezidentskou volbou se v kuloárech šuškalo, že Klaus bude v druhém volebním období daleko otevřeněji vyjadřovat své názory na ODS, protože už nemá co ztratit. To se také stalo, i když až loni na podzim. Prezident se na Hradě opevnil a Topolánek si oddechl: S Klausem už přímo nebojuje, prezidentovy výroky už přestal komentovat.
Zejména ve vztahu k Evropské unii se tu rozvíjí paralelní politika, kdy ovšem premiér má v exekutivě navrch, a Klaus vypadá spíš jako kverulant a komentátor politického dění.
Hádky s Bursíkem a Schwarzenbergem
Do té doby Klaus v podstatě nepřekvapoval. S vládou se střetával nejčastěji na zahraničněpolitickém poli. To když například navzdory české diplomacii ostře kritizoval jednostranné vyhlášení nezávislosti jihosrbské provincie Kosovo.
Ministr zahraničí Karel Schwarzenberg (za SZ) se do Klause pustil mimo jiné kvůli válce na Kavkaze. Klaus totiž označil za viníka Gruzii. To se šéfovi diplomacie nelíbilo a vyzval prezidenta, aby se nejdříve poradil, než pronese zásadní výroky.
Klaus byl podle očekávání v rozporu s vládou, pokud jde o Lisabonskou smlouvu a Evropskou unii vůbec a také v otázce globálního oteplování, kde si vyměnil pár ostrých replik zejména se šéfem zelených Martinem Bursíkem.
| Některé Klausovy proslulé výroky: |
|---|
| 10. 3. O vyhlášení nezávislosti Kosova: „Otevřeli jsme Pandořinu skřínku, která může mít neblahé důsledky. Není to izolovaná věc, která se vyřeší na tomto kousíčku Balkánu.“ |
| 9. 7. O americkém radaru: „Já v každém případě budu ten, který, když to projde parlamentem, tuto smlouvu bez jakéhokoli váhání podepíše.“ Zopakoval, že není tím, kdo „by viděl za každým obláčkem na nebi raketu letící ze Severní Koreje nebo z Íránu, takhle se na ten svět nedívám“. |
| 18. 8. O krizi v Gruzii: „V odpovědnosti za vyvolání války je role gruzínského prezidenta, vlády a parlamentu neoddiskutovatelná a evidentně fatální... Nemohu se vézt na vlně, módní vlně toho, že zlatá Gruzie a zlé Rusko.“ |
| 21. 10. O svých spojencích a odpůrcích na mítinku ODS: „Je to na oplátku toho, že mě ODS nominovala do prezidentské volby... Vím, že vznikne křik, že tu být nemám, že bych měl být nestranný prezident. To ale budou říkat lidé, kteří mne stejně nevolili. Ti ať si konečně vyberou, zdali jsem čestným předsedou ODS nebo prezidentem.“ |
| 26. 10. O výsledku voleb: „Byly jistě referendem o Mirku Topolánkovi a voliči k tomu logicky něco řekli... To je šest nula, šest nula, šest nula, šest nula.“ |
| 21. 11. O českém předsednictví EU: „Teď už jsou naši vládní politici natěšení, že budou v centru dění při předsednictví EU. Proto už vůbec o Lisabonské smlouvě nepřemýšlejí... To je něco, s čím já nemohu v žádném případě souhlasit.“ |
| 6. 12. O ODS na jejím kongresu: „Tato politika není tou, se kterou jsem ODS zakládal a dlouhá léta vedl... Dovolte mi, abych z tohoto místa naposledy řekl: děkuji vám za pozornost a děkuji za těch společně prožitých téměř 18 let.“ |
| 5. 1. O válce v Gaze: „Byl jsem zneklidněn dementovanými výroky tiskového mluvčího pana premiéra i některými výroky našeho pana ministra zahraničí, protože já už tradičně situaci vůbec, a v této části světa zvláště, nevidím tak jednobarevně a černobíle.“ |
O animozitách mezi Klausem a Topolánkem se už před prezidentovým vstupem do druhého volebního období popsaly stohy papíru. V otevřený boj se však změnily až loni v září. Záminkou se stala kauza dnes již bývalého poslance ODS Jana Moravy, kterého novináři nachytali, jak shání kompromitující materiály na své politické soupeře. Klaus nejdřív kauzu označil za důkaz vyprázdnění politiky.
Topolánek kontroval, když naopak jako propojení politiky, velkého byznysu a organizovaného zločinu, zmínil dobu opoziční smlouvy mezi ODS a ČSSD z roku 1998. „Jestli řekl výrok, že opoziční smlouva zavedla do této země nějaké nepříjemné praktiky, tak to já musím rezolutně nekonečně zásadně nesouhlasit,“ reagoval Klaus.
Topolánek: Prezident si přeje pád vlády
Blížící se rozchod Klause s ODS předznamenal mítink na pražském Staroměstském náměstí před druhým kolem senátních voleb, kde Klaus poprvé v roli prezidenta podpořil vybrané kandidáty. Ti patřili do tábora pražského primátora a později neúspěšného kandidáta na šéfa ODS Pavla Béma, s nímž je Klaus dlouhodobě spojován.
„Myslím, že jeho zasahování do dění v ODS přesahuje aktivní roli v politice. Mám pocit, že je více aktivistický, než sám sliboval. Role nadstranického prezidenta mu slušela lépe,“ poznamenal tehdy Topolánek. Jeho kritiku sdílel i šéf soc. dem. Jiří Paroubek.
Topolánek se do Klause pustil i těsně před prosincovým kongresem, na němž se prezident zřekl postu čestného předsedy ODS. „Dnes usiluje fakticky část ODS a možná Václav Klaus o to, aby vláda skončila,“ prohlásil premiér.
Klausovo rozhodnutí rozejít se definitivně se stranou, kterou v roce 1991 zakládal, nesli nelibě i někteří jeho skalní zastánci. Například místopředsedkyně Sněmovny Miroslava Němcová prohlásila, že je Klaus hodil přes palubu.
| Vztahy politiků k prezidentovi |
|---|
| Politikům na Václavu Klausovi nejčastěji vadí jeho negativní vztah k evropské integraci a speciálně k Lisabonské smlouvě. |
| V minulosti se do hlavy státu ostře pouštěl například současný středočeský hejtman David Rath (ČSSD), který Klause označil za „vrtošivého staříka“. Později však o něm řekl, že je vzdělaný a inteligentní. „Naše výhrady vůči Václavu Klausovi se ukázaly oprávněné. Nejvíc jsme mu vyčítali vztah k Evropské unii. Václav Klaus skutečně nepomáhá zlepšování vztahů mezi Českou republikou a Evropskou unií,“ zhodnotil Rath Klausův rok ve funkci.Potěšilo ho nicméně, že se Klaus vzdal funkce čestného předsedy ODS. Udělat to prý měl už dávno. |
| Podobně Klause hodnotí místopředsedkyně zelených Kateřina Jacques (SZ). Té vadí hlavně Klausovy názory na globální hrozby. „Vyjadřuje se zcela nekompetentně a podlamuje tím naši důvěryhodnost především v zahraničí,“ soudí Jacques. Klaus podle ní diskreditoval české předsednictví Unii svými výroky, že nejde o závažnou událost. Na rozdíl od Ratha si Jacques nemyslí, že by na Klausově nezávislosti něco změnil rozchod s ODS. Podle poslankyně to nebylo gesto neutrality, ale vysoké angažovanosti v rámci ODS. |
| Místopředsedu ODS a ministra vnitra Ivana Langra Klaus nepřekvapil. K jeho odchodu z ODS na dotaz Práva poznamenal: „To respektuji, jsou chvíle, kdy se dva lidé raději rozejdou, než aby žili spolu. A přesto, že se rozejdou, spolu mohou mít lepší vztahy, než když jsou spolu.“ |
| Podle senátora Jaroslava Kubery (ODS) mohou mít mnozí ke Klausovi výhrady. „Ale opravdu mu nelze upřít, že on o věcech opravdu hodně přemýšlí na rozdíl od některých, kteří se pohybují po povrchu ledovce.“ Klaus podle senátora nikdy nebude nadstranickým prezidentem, protože svojí povahou je pravicovým politikem. |