Exekutor by začal zabavovat její soukromý majetek a žena by mohla maximálně žalobou na vyloučení věci z exekučního rozhodnutí žádat o jeho navrácení. „To trvá dlouho a jsou s tím nesmírné problémy. Oprávnění exekutorů jsou v tomto směru značná,“ upozorňuje advokát Josef Lžičař.

A jak se taková věc může přihodit? Snadno. Dva roky zela díra v zákoně o pobytu cizinců, který od 1. května 2004, kdy Česko vstoupilo do Evropské unie, umožňoval cizincům ze států EU přihlásit se na jakoukoli existující adresu bez vědomí majitele domu či bytu.

Zákonodárci ji zalátali až v dubnu 2006 novelou, která nařizuje cizincům předložit cizinecké policii doklad o zajištění ubytování včetně ověřeného souhlasu majitele nemovitosti. Žádný zákon však nemá zpětnou platnost a lidé, kteří přišli v mezidobí k nechtěnému podnájemníkovi, se tak mohou bránit jen trestním oznámením.

„Nelze vyloučit případy, kdy občan jiného členského státu Evropské unie nebo rodinný příslušník občana Evropské unie v minulosti ohlásil místo svého pobytu na území bez vědomí vlastníka příslušného objektu a o této skutečnosti dosud neví,“ potvrzuje Hana Malá z tiskového oddělení ministerstva vnitra.

Exekutor se neptá

Lidem, kteří zjistí, že je u nich skutečně hlášen k pobytu neznámý cizinec, právníci radí jednat nekompromisně. „Doporučuji podat trestní oznámení, protože tam vidím zřejmé znaky trestného činu – přinejmenším podvodu,“ doporučuje advokátka Dagmar Raupachová. „Vzhledem ke složitosti situace bych podala trestní oznámení na neznámého pachatele a policie si s tím musí poradit,“ dodává.

Jenže o existenci takového podnájemníka se může majitel dozvědět právě až ve chvíli, kdy mu u dveří zazvoní exekutor. „Přijde a oblepí vám váš majetek, aniž byste věděli, že tam někdo je hlášen,“ varuje Lžičař.

Jistotu lze získat u cizinecké policie

Člověk, který se ocitne v podobné situaci a má pochybnosti, zda se k němu někdo tajně nenahlásil, může získat jistotu na příslušném pracovišti cizinecké policie nebo přímo na jeho ředitelství.

„Situace, kdy majitel nemovitosti neví, kdo je u něj přihlášen, je velmi problematická a nemělo by se to stát,“ předesílá ředitel odboru azylové a migrační politiky ministerstva vnitra Tomáš Haišman. „Takový člověk má dvě možnosti. Jít na cizineckou policii, která to povolila, anebo, pokud by jí nedůvěřoval, ať pošle mail nám přímo na ředitelství na adresu opu@mvcr.cz a my zjistíme, jak to je,“ dodává Haišman.

„Na místním úřadě informaci získá za správní poplatek 50 korun. Na nás se může obrátit i e-mailem, který však musí mít náležitosti podání, tedy jméno, rodné číslo a přesnou adresu. Sami pak už ověříme, jestli je dotyčný skutečně majitelem nemovitosti, a v zákonné lhůtě třiceti dnů mu odpovíme,“ říká mluvčí cizinecké policie Kateřina Rendlová.

Případ paní Slavíkové (jméno bylo na žádost respondentky změněno) naštěstí dopadl pro ženu dobře. Pražská expozitura cizinecké policie Právu potvrdila, že její jmenovkyně, běloruská občanka, byla ve stejném domě hlášena jen po určitou dobu na základě pronájmu bytu od soukromé společnosti a později bydliště změnila. Podle zástupkyně ředitele Jarmily Kašpaříkové pouze Česká pošta omylem doručila upomínky za dluhy na nesprávnou adresu.