Nový kodex ještě nebyl schválen Parlamentem, začátkem ledna teprve dorazil do vlády. Návrh má nicméně pomoci lidem, kteří se ocitli uprostřed živelní katastrofy nebo musí nečekaně podstoupit závažný lékařský zákrok a vojákům, kteří nastupují do nebezpečné akce v nějaké ze zahraničních misí.

"Celý koncept je založen na úctě a respektu k přání umírajícího, tak jak ho zná evropské právo,“ říká autor návrhu nového občanského zákoníku Karel Eliáš ze Západočeské univerzity v Plzni. "Znám případ podnikatele, který po úrazu páteře ochrnul na obě ruce a rodině se za ním nepodařilo do nemocnice žádného notáře přivést. Odměna pár stovek jim za tu cestu nestála. Pán mezitím umřel, aniž stačil převést na manželku alespoň dispoziční práva k účtům. Ta si pak musela nějaký čas půjčovat i peníze na živobytí, protože se nedostala k penězům,“ uvádí příklad z praxe Eliáš.

V ohrožení života stačí tři svědci

Soukromou závěť si tedy podle návrhu bude moci pořídit každý, kdo se ocitl v bezprostředním ohrožení života. K tomu bude potřebovat pouze tři svědky, kterým musí být nejméně 14 let. Zároveň to nemohou být osoby nesvéprávné, nevidomé, neslyšící, němé nebo neznalé jazyka, v němž se poslední vůle projevuje. Svědkem závěti nesmí být nikdo z dědiců nebo jejich příbuzných, ani osoba blízká, tedy například zaměstnanec dědice.

Podle Eliáše bude stačit i ústní vyjádření umírajícího. Poslední vůli by pak měli sepsat a podepsat svědci. Pokud tak neučiní, budou vyslechnuti soudem a jako písemná závěť poslouží soudní protokol o výslechu svědků.

"Je to samozřejmě nejméně průkazná forma závěti a v případě sporu mezi dědici ponese důkazní břemeno ten, v jehož prospěch se taková poslední vůle vyslovuje,“ upřesňuje Eliáš, podle kterého však zkušenosti ze zahraničí, kde podobná praxe funguje, nesvědčí o tom, že by se tato forma závěti masivně zneužívala.

Při vypořádávání dědictví na základě ústní závěti učiněné před svědky soudy automaticky zahajují řízení o přiznání dědictví, kde se pravostí testamentu zabývají. V případě, že některý z dědiců podá žalobu o nepravost závěti, koná se sporné řízení jako v jiných civilních sporech.

Notáře nahradí i kapitán nebo starosta

Ne vždy ale bude nutné mít tři svědky. Písemnou závěť bude možné zaznamenat také za přítomnosti velitele námořního plavidla plujícího pod českou vlajkou nebo kapitána českého letadla, a to vždy za přítomnosti dvou svědků. Závěti se v těchto případech zaznamenávají do palubních deníků a po přistání neprodleně předávají českým zastupitelským úřadům nejblíže od místa přistání.

"Také na lodi můžete zkolabovat a kapitán je jistě dostatečně důvěryhodná osoba, aby v takovém případě sepsání závěti garantoval,“ podotýká Eliáš. Návrh počítá také s možností pořídit závěť za přítomnosti starosty obce nebo jeho zástupce. "Babička umírající někde v horské vesnici, když venku řádí sněhová kalamita, může klidně odkázat majetek za přítomnosti starosty. Je to úřední osoba s velkou odpovědností,“ vysvětluje autor zákona.

U vojáků by poslední vůli zaznamenával za přítomnosti také dvou svědků velitel jednotky, pokud má hodnost důstojníka a vyšší. V případech s účastí úřední osoby by důkazní břemeno leželo na tom, kdo by závěť napadal.

Platnost testamentů psaných v nouzi má však omezenou platnost šest měsíců. Pokud by člověk, který poslední vůli projevil, nezemřel, a překážka, která mu bránila sepsat normální závěť, pominula, měl by povinnost pořídit testament obvyklým způsobem, tedy u notáře.