Článek
Nový kodex ještě nebyl schválen Parlamentem, začátkem ledna teprve dorazil do vlády. Návrh má nicméně pomoci lidem, kteří se ocitli uprostřed živelní katastrofy nebo musí nečekaně podstoupit závažný lékařský zákrok a vojákům, kteří nastupují do nebezpečné akce v nějaké ze zahraničních misí.
"Celý koncept je založen na úctě a respektu k přání umírajícího, tak jak ho zná evropské právo,“ říká autor návrhu nového občanského zákoníku Karel Eliáš ze Západočeské univerzity v Plzni. "Znám případ podnikatele, který po úrazu páteře ochrnul na obě ruce a rodině se za ním nepodařilo do nemocnice žádného notáře přivést. Odměna pár stovek jim za tu cestu nestála. Pán mezitím umřel, aniž stačil převést na manželku alespoň dispoziční práva k účtům. Ta si pak musela nějaký čas půjčovat i peníze na živobytí, protože se nedostala k penězům,“ uvádí příklad z praxe Eliáš.
V ohrožení života stačí tři svědci
Soukromou závěť si tedy podle návrhu bude moci pořídit každý, kdo se ocitl v bezprostředním ohrožení života. K tomu bude potřebovat pouze tři svědky, kterým musí být nejméně 14 let. Zároveň to nemohou být osoby nesvéprávné, nevidomé, neslyšící, němé nebo neznalé jazyka, v němž se poslední vůle projevuje. Svědkem závěti nesmí být nikdo z dědiců nebo jejich příbuzných, ani osoba blízká, tedy například zaměstnanec dědice.
Podle Eliáše bude stačit i ústní vyjádření umírajícího. Poslední vůli by pak měli sepsat a podepsat svědci. Pokud tak neučiní, budou vyslechnuti soudem a jako písemná závěť poslouží soudní protokol o výslechu svědků.
"Je to samozřejmě nejméně průkazná forma závěti a v případě sporu mezi dědici ponese důkazní břemeno ten, v jehož prospěch se taková poslední vůle vyslovuje,“ upřesňuje Eliáš, podle kterého však zkušenosti ze zahraničí, kde podobná praxe funguje, nesvědčí o tom, že by se tato forma závěti masivně zneužívala.
Při vypořádávání dědictví na základě ústní závěti učiněné před svědky soudy automaticky zahajují řízení o přiznání dědictví, kde se pravostí testamentu zabývají. V případě, že některý z dědiců podá žalobu o nepravost závěti, koná se sporné řízení jako v jiných civilních sporech.
Notáře nahradí i kapitán nebo starosta
Ne vždy ale bude nutné mít tři svědky. Písemnou závěť bude možné zaznamenat také za přítomnosti velitele námořního plavidla plujícího pod českou vlajkou nebo kapitána českého letadla, a to vždy za přítomnosti dvou svědků. Závěti se v těchto případech zaznamenávají do palubních deníků a po přistání neprodleně předávají českým zastupitelským úřadům nejblíže od místa přistání.
"Také na lodi můžete zkolabovat a kapitán je jistě dostatečně důvěryhodná osoba, aby v takovém případě sepsání závěti garantoval,“ podotýká Eliáš. Návrh počítá také s možností pořídit závěť za přítomnosti starosty obce nebo jeho zástupce. "Babička umírající někde v horské vesnici, když venku řádí sněhová kalamita, může klidně odkázat majetek za přítomnosti starosty. Je to úřední osoba s velkou odpovědností,“ vysvětluje autor zákona.
U vojáků by poslední vůli zaznamenával za přítomnosti také dvou svědků velitel jednotky, pokud má hodnost důstojníka a vyšší. V případech s účastí úřední osoby by důkazní břemeno leželo na tom, kdo by závěť napadal.
Platnost testamentů psaných v nouzi má však omezenou platnost šest měsíců. Pokud by člověk, který poslední vůli projevil, nezemřel, a překážka, která mu bránila sepsat normální závěť, pominula, měl by povinnost pořídit testament obvyklým způsobem, tedy u notáře.