Podle nového zákona o nemocenském pojištění už neplatí zaměstnanci náhradu mzdy za prvních 14 dnů nemoci stát, ale zaměstnavatel. Ten také kontroluje, zda se člověk po dobu nemoci nachází na adrese, kterou uvedl lékaři. Kontrolou může pověřit některého ze svých zaměstnanců nebo ji zadat bezpečnostní agentuře.

„Kampaň jsme rozjeli před týdnem a už jsme zaznamenali ohlas,“ říká jednatel Mafas security service František Sládek. Jeho firma patří k těm, které kontroly zaměstnanců začaly v lednu inzerovat. Ceník služeb a podrobnosti nabídky však firma sděluje pouze klientům, kteří si službu objednají.

Ceny totiž musejí být tak vysoké, aby se vyplatily agenturám, na druhou stranu ale také nesmějí být nevýhodné pro zaměstnavatele, kteří si službu objednají. Podle prezidenta Asociace soukromých bezpečnostních služeb Jiřího Kameníka pro ochranky o žádné terno nejde.

Kontrola by stála asi i 700 Kč

„Podle mých kalkulací, kdyby kontrola měla k něčemu vypadat a pořizovala se z ní náležitá dokumentace, musela by stát kolem 700 korun,“ říká Kameník. Zaměstnavatel by tak podle něj za kontroly zaplatil víc, než ušetří za případné stržení nemocenské zaměstnanci, pokud nebude zastižen na adrese, kde má stonat.

S tím ale Sládek nesouhlasí. „Záleží na okolnostech, ale standardní kontrola vyjde kolem 250 až 300 korun. Pro větší firmy se vyplatí spíš měsíční paušál. Je to levnější, než kdyby si na tu práci najímaly vlastního člověka. Když mu dají šestnáct tisíc korun čistého, tak superhrubá mzda vyjde na nějakých 27 tisíc. My jsme pod touhle cenou,“ říká jednatel agentury.

Kontroloři musejí z každé kontroly nemocného pořídit záznam. Když pacienta zastihnou, prokáží se zmocněním od zaměstnavatele a nechají si protokol normálně podepsat. Pokud se ale na uvedené adrese nezdržuje, musejí svou návštěvu zdokladovat jinak.

„Fotografujeme jméno na zvonku. Na digitální fotografii je zobrazen i čas. Pak už je na dotyčném, aby doložil, proč v uvedenou dobu nebyl na místě,“ říká pracovník brněnské agentury, který si nepřál zveřejnit své jméno.

Firmy se ještě nerozhodly

Zda budou podniky kontrolovat zaměstnance samy, nebo využijí nabídky některé z bezpečnostních agentur, se řada velkých zaměstnavatelů, které Právo oslovilo, doposud nerozhodla.

Například provozovatel sítě hypermarketů Ahold Czech Republic zatím žádné kontroly nechystá. „Již minulý rok jsme pro zaměstnance na provozních pozicích připravili zvláštní prémie, které je motivují zbytečně nezameškávat pracovní směny. Chceme, aby si zaměstnanci sami uvědomili, že se jim vyplatí pracovat,“ říká ředitel komunikace Aholdu Libor Kytýr.

Také co se týká kontrol zaměstnanců v prvních 14 dnech nemoci, vsází Ahold na pozitivní motivaci. „Kontroly zatím provádět nebudeme,“ dodává Kytýr.

„V tuto chvíli zvažujeme, zda budeme kontrolu provádět sami či zda využijeme jiný subjekt, tedy specializovanou firmu nebo Státní správu sociálního zabezpečení,“ odpovídá na stejný dotaz manažerka T-Mobile Martina Cardová.

Například ostravský magistrát bude své zaměstnance hlídat sám. „Kontrolu bude provádět zaměstnavatel prostřednictvím vlastních zaměstnanců,“ uvedla mluvčí magistrátu Andrea Vojkovská.

Vyhazov za simulování nehrozí

Kde bude stonat, oznámí každý marod svému lékaři už při vyplňování neschopenky. Nemusí přitom ležet na adrese svého trvalého nebo přechodného bydliště, ale třeba u příbuzných nebo známých.

V neschopence má také přesně vymezený čas vycházek. Někteří zaměstnavatelé umožňují svým lidem odskočit si i na nákup, musí se však omluvit SMS zprávou pověřenému zaměstnanci firmy.

Není-li na uvedené adrese zastižen kontrolorem, může mu zaměstnavatel snížit nebo zcela odebrat náhradní mzdu. Nemůže mu však za kázeňský prohřešek snížit plat nebo ho dokonce propustit. Za nepřípustně vysoký trest by naopak zaměstnavatel mohl dostat pokutu od inspektorátu práce, a to až do výše 200 tisíc korun.