"Přestože k 19. lednu máme zhruba o polovinu méně nehod šetřených policií než loni, těch s přítomností alkoholu bylo 232 proti loňským 292 haváriím, a zde tedy k výraznému snížení nedošlo,“ řekl Právu Tržil.

Sám to vysvětluje tím, že policie se o opilcích za volantem dozví stejně, protože nehody, které způsobí, mají závažnější následky a často pak na místě zůstávají zranění.

Řidiči mohou od Nového roku vyřešit drobnější nehody bez asistence policie, pokud při nehodě není škoda vyšší než 100 tisíc korun a není poškozený někdo další, pokud při ní nebyl nikdo zraněn nebo usmrcen a řidiči jsou schopni se domluvit na viníkovi. Pokud u někoho z účastníků navíc existuje podezření na alkohol, mají povinnost policii přivolat.

Zatímco loni museli policisté vyjíždět v prvních osmnácti lednových dnech k 8084 nehodám, letos jen k 4121, upřesnil Tržil.

"Když se počet nehod snížil o 4000 a těch s alkoholem je jen o 60 méně, je to pro nás na jednu stranu nepříznivý trend, že máme tolik alkoholu při dopravních nehodách, ale na druhou stranu je to pozitivní v tom, že my ty řidiče zjistíme,“ podotkl Tržil.

Postihy řidičů přistižených s alkoholem:
obsah alkoholu trestné body pokuta zákaz činnosti trestní postih
do 0,3 promile3
10 až 20 tisíc 6 měsíců až 1 rok žádný
nad 0,3 promile6
10 až 20 tisíc 6 měsíců až 1 rok žádný
nejméně 1 promile7
25 až 50 tisíc 1 až 2 roky vězení až na 3 roky
  odmítnutí zkoušky7  25 až 50 tisíc  1 až 2 roky  žádný

Stačí jen dýchnout

Od ledna také začala platit vyhláška, podle níž už jen samotná pozitivní dechová zkouška stačí policistům jako důkaz k tomu, že přistižený řidič porušil zákon. Dosud museli většinou řidiče donutit ještě ke krevnímu testu.

"V případech, kdy policie dechovou zkouškou zjistila přítomnost alkoholu do jednoho promile, se už v současnosti jen ojediněle dělá ještě krevní test. Odhadem se pouze samotnou dechovou zkouškou řeší nyní 85 až 90 procent případů,“ řekl Právu Tržil.

Když ale policista zjistí u řidiče hraniční hodnotu jednoho promile, kdy by už mohlo jít o trestný čin ohrožení pod vlivem návykové látky, měl by věc podle Tržila vždy rozsoudit odběr krve.

Co všechno ale musí a má právo sám řidič dělat ve chvíli, kdy jej policista zastaví a řekne známou větu: "Pil jste? Tak nám dýchněte.“

"Řidič, který je vyzván k provedení dechové zkoušky, je povinen ji absolvovat. Pakliže ji odmítne, vystavuje se prakticky hned postihu. Pokud nesouhlasí s naměřenou hodnotou, může požádat o odběr krve. Musí ale počítat s tím, že v případě opětovného pozitivního nálezu alkoholu bude platit všechny náklady s tím spojené a čeká jej správní řízení,“ uvedl Tržil.

Částka za úhradu krevního testu pohybuje kolem 500 korun.

Dvě desetiny bez trestu

Přední český biochemik a děkan 1. lékařské fakulty UK Tomáš Zima zase nabádá řidiče, aby od policisty požadovali osvědčení o kalibraci měřicího přístroje a také záznam o provedení testu.

Doporučuje také, aby v případě pozitivní dechové zkoušky požadovali znovu i krevní odběr, protože hodnoty nejsou při dvou různých testech nikdy stejné.

Řidiči však mohou policistu požádat ještě o opakování samotné dechové zkoušky, především v případech, kdy nafoukají do 0,2 promile.

"Pokud bude výsledek dechové zkoušky nižší, tak se nebráníme tomu, aby byla po patnácti minutách provedena druhá dechová zkouška,“ upřesnil Tržil.

"I když i tady třeba dojde ke správnímu řízení, na 99 procent bývají tyto věci odloženy a řidič není trestán, protože biologická hodnota alkoholu v těle člověka, kterou soudní lékaři zmiňují, je zhruba 0,22 až 0,24 promile,“ přibližuje zavedenou praxi Tržil.