"Mám nominaci tady z krajské ODS, ale bude tam asi velká tlačenice, takže těžko odhadnout, jak to dopadne,“ řekl Právu Zimmermann, který se po odchodu z úřadu vrátil ke své profesi lékaře.

Bývalý hejtman prý bere v potaz předpoklad, že volební výsledky budou nejspíš jiné než před pěti lety. Tehdy ODS těžila z opoziční role v domácí politice a drtivě zvítězila. V EP tak nyní má devět zástupců. I v případě zopakovaného vítězství však bude volitelných míst méně, protože Česko bude mít celkem 22 mandátů, což je o dva méně.

Také Tošenovský získal nominaci moravskoslezské ODS. O bývalém šéfovi Asociace krajů ČR se před prosincovým kongresem hovořilo i jako o možném stranickém předsedovi. Tošenovský však pouze neúspěšně kandidoval na prvního a řadového místopředsedu.

Po svém odchodu z čela kraje Tošenovský Právu ke své další kariéře řekl: "Vracím se tam, kde jsem před 15 lety působil. V této chvíli jako poradce generálního ředitele společnosti Vítkovice Holding Jana Světlíka.“

Hledá se žena

O složení kandidátky rozhodne výkonná rada ODS v tajném hlasování. Zatím byl schválen pouze lídr, kterým je současný šéf europoslanců Jan Zahradil. Ten v úterý k šancím exhejtmanů pro Právo uvedl: "Určitě třeba pan Tošenovský je jméno, které je silné, proto ho také Moravskoslezský kraj navrhl.“

O volitelná místa mají zájem všichni současní europoslanci ODS s výjimkou Petra Duchoně a Niny Škottové. Bývalý brněnský primátor Duchoň loni neúspěšně kandidoval v senátních volbách.

Na viditelném místě kandidátní listiny chce mít ODS podle Zahradila alespoň jednu ženu. O jménech nechtěl mluvit s tím, že adeptek je více. Zahradil připouští, že sestavování listiny je obtížné. "Tak samozřejmě ten přetlak je velký. Dá se říct, že kvalitních kandidátů je tentokrát více, než je potenciální počet volitelných míst,“ soudí.

Lídr kandidátky by chtěl obhájit zisk zhruba 30 procent. Vzhledem ke snížení počtu mandátů pro Česko by to podle Zahradila nyní ODS vyneslo zhruba 7 mandátů.

Do voleb jde i Štětina

Svou kandidaturu do Senátu v úterý oznámil také senátor Jaromír Štětina, a to za hnutí Starostové a nezávislí. "Mnoho let jsem vás jako válečný zpravodaj informoval o násilí. Osměluji se vás poprosit: dovolte mi, abych se postavil násilí i jako poslanec Evropského parlamentu,“ napsal Štětina v e-mailu.

Kandidátky dosud neuzavřeli zelení. Dvě krajské nominace na lídra má místopředsedkyně strany Kateřina Jacques. Na dalších místech by mohli být například odcházející ministryně pro menšiny a lidská práva Džamila Stehlíková, předseda poslaneckého klubu Přemysl Rabas či bývalý vládní zmocněnec pro lidská práva Jan Jařab. V Česku by mohl kandidovat Milan Horáček, který je nyní europoslancem za německé zelené. Nominaci několika základních organizací SZ získal také představitel vnitrostranické opozice u zelených Matěj Stropnický.

Kandidátku soc. dem. povede ekonom a stínový ministr školství Jiří Havel. Lidovci opět nasadí europoslankyni Zuzanu Roithovou. V čele kandidátky komunistů bude europoslanec Miloslav Ransdorf.