Včera se kvůli tomu do školství nebývale ostře opřel Úřad pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ), který chce posoudit praxi i právní úpravu. Oficiální stanovisko vedení úřadu k celé aféře je pro školství zdrcující.

 „Úřad pro ochranu osobních údajů již při posledních změnách právní úpravy podmínek týkajících se vedení dokumentace škol vyjádřil zásadní nesouhlas a připomínky k záměru ministerstva školství předávat individuální údaje ze školních matrik a dokumentace škol a školských zařízení,“ napsal úřad v prohlášení, které Právu poskytl ÚOOÚ.

Důvodem kritiky byla především obava, „že výsledkem této změny bude vytvoření jedinečné centralizované databáze osobních údajů včetně citlivých dat všech dětí, žáků, studentů a uchazečů o studium s enormním množstvím snadno zneužitelných osobních údajů“, pokračuje prohlášení.

To je podle úřadu v přímém rozporu s principy ochrany osobních údajů, převzatými z práva EU a promítnutými do zákona o ochraně osobních údajů.

Ochránci dat dále uvedli, že přes požadavek, aby před vydáním prováděcí vyhlášky pokračovalo jednání mezi ministerstvem školství a úřadem, byl tento právní předpis vydán a data jsou shromažďována.

Úřad dokonce uvedl, že ani příslušný paragraf školského zákona „není dostatečným podkladem pro shromažďování osobních údajů v rozsahu stanoveném vyhláškou“.

Ochránci rovněž potvrdili, že prověří stížnosti, a navíc učiní vlastní kontrolní zjištění. Vedle toho se prostřednictvím dopisu předsedy úřadu pokusí docílit jednání se zástupci ministerstva s cílem novelizovat právní úpravu.

Poslanci se přou

Ředitelům škol není často jasné, proč mají zasílat rodná čísla dětí, poslanci mají rozdílné názory a Ústav pro informace ve vzdělávání (ÚIV) tvrdí, že soupis je nutným podkladem pro financování škol a že se tak brání vykazování „mrtvých duší“.

Shromažďování rodných čísel se nelíbí poslankyni Olze Zubové (SZ). Úpravy se jiní poslanci, například Michaela Šojdrová (KDU-ČSL) a šéf školského výboru Sněmovny Walter Bartoš (ODS), naopak zastávají.

„Nechci, aby výsledkem kontroly byl diktát či omezení ze strany ÚOOÚ, který nám sběr rodných čísel vytýkal už při přípravě zákona. Je totiž nutné, aby ministerstvo školství mělo funkci kontrolní, k tomu tyto údaje potřebuje,“ řekla Právu Šojdrová.

Zubová si myslí, že jde o zbytečnou administrativní záležitost. „Není ani správné shromažďovat údaje o dětech na jednom místě. Zatěžuje to jak učitele, tak ředitele, kteří by měli vzdělávat a vychovávat. Nyní je třeba počkat na výsledek kontroly ÚOOÚ. Podle něj se přikloním k případné legislativní změně,“ uvedla pro Právo Zubová.

Ústav pro informace ve vzdělávání, pověřený ministerstvem školství, zavádí sběr dat ze školních matrik postupně od vyšších odborných a středních škol. „Loni začal zkušební sběr ze ZŠ,“ řekla Právu ředitelka ÚIV Pavla Zielencová s tím, že školy odesílají data do centrální databáze dvakrát za rok a stojí na nich celé financování školství.

Sběr dat z matrik školám podle ÚIV přinese značné administrativní ulehčení: místo vyplňování dosavadních statistických výkazů bude prý celé odeslání balíčku dat za školu znamenat stisknutí jedné jediné klávesy počítače.

ÚIV: Vše je OK

„Data vypovídají celkově o stavu školství a umožňují kvalifikované rozhodování institucí veřejné správy. Jednoznačná osobní identifikace dat zamezuje duplicitnímu financování a znemožňuje případné pokusy o podvody na základě tzv. mrtvých duší,“ uvedla Zielencová.

„Zacházení s daty se důsledně řídí zákonem o ochraně osobních údajů a jejich zneužití je prakticky nemožné,“ tvrdí.

Zielencová doplnila, že údaje z matrik jsou sice při odesílání ze školy opatřeny rodným číslem žáka, ale v centrální databázi je nahrazeno kódem, který nelze zpátky do rodného čísla převést.

S tímto kódem nejsou sdruženy žádné citlivé údaje – ani kategorie zdravotního postižení, ani mimořádné nadání nebo individuální vzdělávací plány, a už vůbec ne jména a adresy žáků školy, ta se ze škol do databáze vůbec neposílají. Zneužití údajů o žácích tedy nepřichází v úvahu, a to ani pro komerční účely,“ uzavřela Zielencová.

Ředitelka přepsala přechodné pobyty

Velké komplikace se zasíláním dat žáků Ústavu pro informace ve vzdělávání Právu popsala ředitelka pražské ZŠ Mendelova Martina Thumsová.

„Já ty údaje dávala dohromady sama. Bylo to neskutečné, desítky hodin práce v noci a zadarmo. Problém je v tom, že ÚIV nemá vůbec ošetřené tzv. chybáře,“ řekla.

„Zadáte do programu data, vyleze vám 360 chyb, ty ručně opravíte, vyleze vám 730 chyb. Šílený problém je s cizinci. V našem školním počítačovém programu nejde zadat přechodný pobyt, proto jsem cizince s přechodným pobytem musela změnit na cizince s trvalým pobytem,“ řekla Právu s tím, že ÚIV by měl se školami spolupracovat.

Ředitel ZŠ Ústí nad Labem Martin Alinče ji doplnil: „Náš program také hází spoustu chybných údajů, opravdu hodně, takže najíždění na systém je stále jaksi v plenkách.“

Podle ředitele je na každé škole určen ke zpracování dat jeden z učitelů. „Často učitel výpočetní techniky jako u nás,“ dodal ještě Alinče.