Pane předsedo KDU-ČSL, vy jste se ve vrcholové politice objevil náhle jako kometa a po dvou letech jste byl donucen skončit. Vzal jste si z toho nějaké ponaučení?

Přineslo mi to poznání, že rozměr způsobu chování tady a řekněme v krajích a obcích je diametrálně odlišný. V obcích člověk za nějakou dobu musí prokázat, že něco umí, a doložit, co konkrétně udělal, v krajích bych řekl také.

Ve vrcholné politice jde hlavně o to, dobře vše prodat. Jsou tady politici, kteří podle mě neudělali nikdy nic, ale prodali vždycky všechno. A to je jedna z disciplín, kterou mi nebylo dopřáno se naučit, protože k tomu potřebujete rozsáhlý tým a spoustu peněz.

A to je důvod, proč jste neobstál?

Já si myslím, že ten důvod je jediný, že na rozdíl od jiných politiků jsem měl namydleny schody ještě předtím, než jsem sem přišel. Trestní oznámení (kvůli podezření z korupce – pozn. red.) na mě naprosto účelově bylo podáno asi šest hodin poté, co jsem se stal senátorem, tedy člověkem, který teoreticky mohl hrát v té době nějakou roli.

To je začátek vašeho příběhu. Teď jeho konec. To, že jste skončil, bylo docela překvapivé zvláště poté, co v neděli premiér řekl, že už netrvá na tom, abyste odešel. Proč podle vás změnil názor?

Špatný začátek někým nastavený a někým podporovaný mě vlastně provázel celou politickou kariéru. Ten silný počáteční dojem vrhal stín na každou minutu mé práce po celé dva roky. A přes toto prizma se na mě mnozí lidé začali dívat a to bylo velmi těžké.

Co se týká mého rozhodnutí odejít: když premiér už netrval na mém odchodu a pominul vnější tlak, mohl jsem se více soustředit na vnitřní pnutí. Uvědomil jsem si, že někdo z nás musí vyhrát, nebo ustoupit. A pokud výhra nebo rezignace nebude brzy, tak vnitřní rozervání strany bude větší a větší. Ve chvíli, kdy jsem si to naprosto svobodně uvědomil, že tam sice být mohu, že vnější tlak už není, ale je tady situace ve straně, rozhodl jsem se odejít.

Mě by zajímalo, proč si to rozmyslel Topolánek? Pár dní předtím řekl, že jste neschopný ministr a že byste měl odejít, ten spor byl velice vyostřen, a najednou on přijde s tím, že už na tom netrvá. Zvenku to vypadá, jako by to bylo domluvené divadlo, že jste se domluvili s Topolánkem – já na tebe přestanu tlačit, abys měl před očima veřejnosti svobodu, ale odejdi.

Všechna jednání s Mirkem Topolánkem byla za účasti i jiných.

Ale vy jste si mohli zatelefonovat.

Tohle dohodnout telefonicky? To mi přijde jako hodně silná kombinace a spekulace. Tak to nebylo. Já jsem přesvědčen, že premiérova politika poukazovat na moje chyby, na nefunkčnost ministerstva spočívala v tom, že se to zrovna hodilo, ale pravdivé to v žádném případě nebylo.

Podle našich informací byl slyšen Topolánek minulý čtvrtek v Senátu, jak vám zvýšeným hlasem říká – jestli neodejdete, bude znovu otevřeno trestní stíhání.

Minulý čtvrtek jsem do Senátu ani nepřišel. Takže jsem se tam s nikým, ani s Topolánkem potkat nemohl, ani to tam nikdo nemohl slyšet. A musím říct, že si nedovedu představit, že by tohle premiér udělal, přes to všechno, že mě v těchto dnech více poškodil než mi pomohl. Já si myslím, že jedna z těch věcí, které ho ctí, je, že takto lidi nevydírá. Ale je pravda, že mě premiér v jednom hodně naštval – ministerstvo totiž v žádném rozkladu není. Ono se to za chvilku taky ukáže, ministerstvo rázem přestane mít problém, jen co Jiří Čunek odejde.

Objevily se z vaší strany hlasy, že vám dali na celostátním výboru na vybranou: buď odejdete, nebo vás odvolají. Veřejně to říkal třeba šéf poslaneckého klubu Pavel Severa.

Potom Pavel Severa veřejně lhal. Nikdo nic takového neřekl, mně to nikdo neřekl a ani to tak nebylo. Já jsem o tom přesvědčen, že by to celostátní výbor nedovolil, protože celostátní konference dávala najevo úplně jinou vůli.

Jakou?

Takovou, že máme zůstat oba – já i Kalousek. To byla jednoznačná zpráva, která se v těch příspěvcích nesla.

Ale usnesení, aby zůstali všichni ministři, neprošlo.

To třeba neprošlo hlasy lidí, jako je Ludvík Hovorka, protože on se domníval, že někteří ministři mají odejít.

Co bylo na začátku: snaha premiéra se vás zbavit, nebo váš úmysl odstranit ministra Kalouska?

Před Vánoci mě premiér oslovil a řekl: chci radikální změny. Já jsem řekl – ta změna bude radikální, ale je to člověk tobě velmi blízký. On to pochopil a zeptal se, jestli to myslím vážně, já jsem řekl, že o tom chci mluvit.

Bylo to poté, co Mirek Kalousek neuposlechl rozhodnutí celostátní konference nepodpořit sázení na internetu, a on to přesto podepsal. Navíc se nepřístojně vyjadřoval ve Sněmovně o Hovorkovi a choval se špatně i k dalším poslancům naší strany. Takže míra jaksi přetekla, protože jsem viděl, že nás poškozuje, bez ohledu na to, jestli je to dobrý nebo dokonce výborný ministr financí.

Myslel jsem, že naše rozmluva zůstala mezi mnou a premiérem. Mýlil jsem se. Výsledek možná mohl být jiný, třeba že se Mirek Kalousek začne chovat jinak a nebude přehlížet všechny ostatní v pocitu a přesvědčení o své výjimečnosti. Dopadlo to jinak. Premiér s jinými mluvil a se mnou ne.

Vy jste už řekl, že se na vás domlouval přímo s Kalouskem a Severou.

Nemohu říkat něco, co nevím, ale oba potvrdili, že se mezi svátky ve Špindlerově Mlýně, kde jsem se také já měl setkat s premiérem, a on si na mě neudělal čas, s Topolánkem sešli. Navíc ve chvíli, kdy mi premiér oznamoval, že bych měl odejít, mi řekl, že nemám důvěru svých poslanců, což ví z dotazníku z našeho klubu.

Ten dotazník nechal poslancům vyplnit Pavel Severa. Pět poslanců ze třinácti se toho zřeklo, protože je to nesmysl, další dva poslanci jsou ministry, takže psali sami o sobě, a zbylých šest poslanců to vyplnilo. Pod dojmem tohoto dotazníku premiér rozhodl.

Věříte v konspirační teorii?

Nevěřím v žádnou konspirační teorii. Premiérovi zkrátka někdo dal dotazník a on tím opřel důvod, proč bych měl být odvolán.

Ještě k výtkám, které na vás padaly z úst premiéra. Řekl, že ministerstvo pro místní rozvoj nemá v pořádku monitorovací systém k čerpání z evropských fondů. Také kontrolní výbor Sněmovny v listopadu konstatoval, že ministerstvo svou nečinností ohrožuje čerpání fondů, a zmiňuje tam i tento monitorovací systém. Jsou ty výtky podle vás oprávněné?

Určitě je výtka oprávněná proto, že ministerstvo to nemá vyřešeno, ale taky je potřeba se podívat, kdo to zavinil. To zavinil někdo v roce 2000 až 2003, když tady založil neprávní systém. Náprava může být učiněna jen v nějakém čase, a my jsme ten čas neměli, protože jsme museli vyřešit vyjednání národního strategického referenčního rámce.

Kdybychom do něj budovali nový monitorovací systém, tak rámec nebudeme mít schválený a tím pádem bychom dnes nemohli podávat projekty a čerpat evropské peníze. My ten systém museli udržet v chodu, ale zároveň říkám, že se chystá soutěž na nový systém.

Ale řeknu jinou věc. Kdybych já byl zodpovědný za naší propagaci v Evropě, tak by mi vyčítali, že jsem dal zakázku Davidu Černému. Kdybych řekl, že plyn poteče, a on neteče – a to nedávám za vinu panu premiérovi, protože ten kohout drží někdo jiný – tak mi to jednoduše neprojde. Nepsalo by se o ničem jiném než o tom, jaká je to hrůza, co jsem zajistil či nezajistil.

Chcete říct, že vám někdo nasazuje psí hlavu, že za všechno můžete?

Jsem přesvědčen, že to tak je. Kdo chce psa bít, hůl si najde. To je o tom, poukázat ve správnou chvíli na správné věci.

Ale kontrolní výbor říká, že je čerpání europeněz ohroženo.

Kdybychom systém neudělali nový, bylo by to špatně, ale protože my ho máme nový a zajistili jsme, aby ten starý ještě fungoval, tak žádné ohrožení čerpání není. Noviny jsou plné zpráv, že jsou ohroženy peníze, že je zastaveno financování, ale nikdo se nezamýšlí nad tím, že ta informace se nikde neobjevila, je totiž nepravdivá. Nepřišla z Bruselu. To si někdo vymyslel a řekl to. Nevím ani kdo.

Takže je, či není čerpání fondů ohroženo? Budou peníze?

Nic ohroženo není.

Proč myslíte, že se o vás začaly objevovat nepříznivé zprávy?

Protože když se to hodí, ti, kteří mají vědomosti, moc a peníze, umějí dát informace v pravý čas a na správné místo.

Kdo jsou ti, kteří mají vědomosti, moc a peníze?

Je naprosto jasné, kdo to je. Jsou to ti, kteří chtějí, aby Jiří Čunek odešel.

Jsme znova u té konspirace.

V konspiraci nevěřím, ale v politice jsou naprosto dané zákonitosti. To znamená, že pokud máte protivníka, musíte ho mediálně zničit, na pravdě nezáleží.

Když jsem mluvil o konspiraci, narážel jsem i na vaši kauzu, podle které jste měl převzít jako vsetínský starosta úplatek. Vy jste tvrdil, že je to spiknutí. Víte, kdo za tím stojí?

To je už teď jedno, ale myslím, že se to těm lidem vrátí.

Když nechcete říci, kdo to je, tak co jste jim udělal?

Jim vadilo, že jsem se objevil na scéně velkých kluků, kteří sice vypadají, že každý kope za jiný tábor, ale v  ekonomických věcech osobního prospěchu jsou velcí spojenci. Mezi ně přišel někdo z Valašska, který se do té hry nechtěl zapojit a de facto jim překážel.

Teď jste bojoval proti Topolánkovi a Kalouskovi, to jsou ti velcí kluci?

Některé otázky nechám bez odpovědi.

Celý rozhovor je otištěn v sobotním vydání deníku Právo.