Hlavní obsah

Lisabonskou smlouvu nejde vynutit, řekl europoslancům Topolánek

– ŠTRASBURK • Aktualizováno

Český premiér Mirek Topolánek čelil ve středu na půdě Evropského parlamentu ve Štrasburku dotazům europoslanců, které většinou směřovaly k otázce ratifikace Lisabonské smlouvy v ČR. Premiér zdůraznil, že její schválení je věcí obou komor parlamentu, a ne jeho názoru.

Foto: Vincent Kessler, Reuters

Premiér Mirek Topolánek při debatě s europoslanci

Článek

Europoslanci požadovali urychlené schválení Lisabonské smlouvy a vysvětlení, proč ji Topolánek podepsal, když ji požaduje za špatnou. Premiér ve svém projevu uvedl, že Lisabonská smlouva je průměrná, horší než předchozí smlouva z Nice. „A ta další bude ještě horší,“ dodal s úsměvem Topolánek.

"Lisabonská smlouva nemůže být mantra, je to prostředek pro lepší fungování EU. Nemůže být vynutitelná. To, že jsem ji podepsal, neznamená, že budu ovlivňovat horní a dolní komory parlamentu. Nemůžeme ani ovlivňovat rozhodnutí irského lidu,“ řekl Topolánek. Z řad několika desítek shromážděných europoslanců si poté vysloužil lehký potlesk.

"Už nebudu vtipkovat"

Topolánek se po interpelacích také omluvil za to, že si neodpustil vtip, který byl podle jeho slov zřejmě špatně přeložen. Na následné tiskové konferenci uvedl, že jeho výrok o průměrnosti Lisabonské smlouvy byl parafrází českého vtipu, který praví, že letošní rok byl průměrný, neboť minulý byl lepší a příští bude ještě horší. „Slibuji, že už na půdě Evropského parlamentu nebudu vtipkovat,“ pronesl lehkým tónem premiér.

Lisabonská smlouva
Dokument Evropské unie, který má reformovat její instituce po rozšíření unie na 27 zemí. Může platit, uznají-li ji všechny členské státy EU. V Irsku o ní v červnu rozhodovali v referendu a smlouva neprošla.
Na rozdíl od euroústavy, zamítnuté voliči v referendech v roce 2005, Lisabonská smlouva nenahrazuje všechny předešlé smlouvy, ale jen je upravuje či doplňuje.
Smlouva mimo jiné:
- posiluje úlohu Evropského parlamentu a rozšiřuje postup spolurozhodování do nových oblastí.
- umožňuje větší zapojení národních parlamentů do činnosti EU, a to zejména díky novému mechanismu sledování toho, zda unie přijímá opatření pouze tam, kde je činnost na evropské úrovni efektivnější z hlediska požadovaných výsledků (zásada subsidiarity).
- zefektivňuje rozhodování tím, že rozšiřuje hlasování kvalifikovanou většinou v Radě do nových oblastí.
- díky tzv. „občanské iniciativě“ bude moci jeden milión občanů z většího počtu členských států vyzvat Komisi k předložení určitých návrhů.
- vytváří dvě zcela nové funkce - stálého předsedu Evropské rady, občas označovaného za prezidenta EU, a jakéhosi společného ministra zahraničí, který skloubí funkce současné eurokomisařky pro vnější vztahy a vysokého představitele pro zahraniční a bezpečnostní politiku.
Z dokumentu naopak vypadly ústavní symboly - společná hymna a vlajka.

Reklama

Související články

Výběr článků

Načítám