Článek
V litru kojenecké vody může být podle normy dvanáct miligramů dusičnanů. Pro dospělého člověka je maximální hranice padesát. Jenže ve Slaníku mají ve vodě 100 miligramů na litr.
„Je tu spousta lidí, který zemřeli a tu rakovinu měli. Pozastavila se nad tím i naše obvodní lékařka, že na tak malou vesnici je tu výskyt rakoviny veliký,“ říká Ludmila Nagyová, jejíž dcera měla před časem vážné zdravotní potíže a podle rodičů mohla i umřít. Po odhalení tajených problémů s vodou podal její otec trestní oznámení na místní zastupitelstvo.
Problém se neřeší už pět let
Před pěti lety dal hygienik obci tři roky na odstranění závad. To se však nestalo, proto vydal zákaz používat vodu ze sítě jako pitnou. Zastupitelstvo po odhalení celého problému v prosinci odstoupilo. Řešení tíživé situace tak čeká na volbu nové rady, která by mohla schválit nezbytnou investici do úpravy vody. Ve Slaníku je zatím bezvládí a nikdo nemůže objednat ani cisternu s pitnou vodou.
Pitnou vodu si proto lidé musí kupovat. Měsíčně za ni zaplatí stokoruny, protože z té, která jim teče doma, mají strach. Darovaný kamión jim udělal radost, nicméně na vyřešení neutěšené situace budou nejspíš čekat déle než jeden měsíc.