Článek
Velitel kontingentu Jiří Líbal si je toho vědom. "My musíme počítat se vším. Co přijde, to přijde," řekl před odletem z pražského letiště ve Kbelech. Do Afghánistánu zamířilo prvních 31 mužů, zbytek 63členného kontingentu, tvořeného příslušníky 41. mechanizovaného praporu ze Žatce a 42. z Tábora, odletí 16. ledna.
Problémy s opozicí
Čeští vojáci pomáhají střežit nizozemskou základnu v Uruzgánu od loňského léta. Česko má v této násilím zmítané zemi ještě provinční rekonstrukční tým v provincii Lógar a v na jihu operují speciální síly vojenské policie. Celkem v Afghánistánu v misi ISAF působí přes 400 českých vojáků a další stovka osob v bojové operaci Trvalá svoboda.
Vláda premiéra Mirka Topolánka (ODS) plánovala na letošek navýšit počet vojáků v zahraničních misích, v Afghánistánu na více než 700 lidí. Její záměr však v prosinci zamítla sněmovna hlasy opozice, která posilování misí odmítá.
Čeští vojáci krátce před odletem do Afghánistánu. Foto: Armáda ČR
Mandát do začátku března
Mandát českých vojáků v zahraničí nyní trvá do 1. března, do kdy ho prodloužila vláda, jak je jejím právem. Pokud se v nejbližší době na podobě misí s opoziční ČSSD nedohodne, bude muset armáda na počátku února své muže začít stahovat.
Topolánkův kabinet tlaku opozice ustoupil a v novém návrhu snížil počet příslušníků mise ISAF z původně zamýšlených 645 na maximálně 480. Stovka vojáků v misi Trvalá svoboda má zůstat jen do konce roku.
Ministerstvo obrany zároveň navrhuje ukončit výcvikovou misi NATO v Iráku, kde mělo podle původního plánu působit pět českých instruktorů. Několik stovek vojáků má dál působit v misi KFOR v Kosovu. Návrh má v pondělí projednat vláda poté, co jej zkonzultuje se zástupci ČSSD. Ta jeho podporu podmiňuje zrušením poplatků ve zdravotnictví.