Prezident přitom podle ústavy jmenuje špičky úřadu na základě doporučení Sněmovny. Klaus podle informací Práva svou nelibost nad personálními úmysly vládních stran již měl naznačit před špičkami soc. dem. Ty však nehodlají ustoupit a dosavadní místopředsedkyni Sněmovny Jitku Kupčovou (ČSSD) chtějí do čela NKÚ protlačit.

Špidla sliboval úřad opozici

A to navzdory faktu, že premiér a šéf strany Vladimír Špidla v minulosti hovořil o slušnosti přenechat vedení tohoto nezávislého kontrolního úřadu opozici.

Ředitel sekretariátu prezidenta Ladislav Jakl ale na dotaz Práva uvedl, že je nyní předčasné hovořit o postoji prezidenta k návrhu, který ještě vůbec nemá na stole. "Nevěřím, že to je něco jiného než spekulace, protože pan prezident o této věci s nikým nemluvil," řekl k poznámce, že Klaus nelibě nese chystané prosazení Kupčové.

Soc. dem. přitom již svým bývalým poslancem Dušanem Tešnarem letos v lednu obsadila funkci viceprezidenta NKÚ. Od začátku fungování úřadu v roce 1993 patřilo jeho vedení výhradně ODS. Funkční období prezidenta a viceprezidenta NKÚ trvá devět let.

Může hrozit bezvládí

Mezi Sněmovnou, kde má koalice křehkou většinu, a prezidentem tak začíná doutnat spor, který může kvůli neústupnosti obou stran vést k tomu, že funkce prezidenta NKÚ tak opět zůstane neobsazená. Kupčová, jež má jediného protikandidáta, a to poslance ODS Miroslava Beneše, má totiž podle vyjádření z klubů značné šance na zvolení. K tajné volbě by mělo dojít na říjnové schůzi Sněmovny.

"Naším kandidátem je Jitka Kupčová a není důvod v tuto chvíli hledat jiné jméno," řekl Právu předseda soc. dem. poslanců Petr Ibl. Kupčová může podle šéfa klubu US-DEU Karla Kühnla a místopředsedy lidovců Jana Kasala (KDU-ČSL) počítat také s podporou koaličních poslanců. Vyloučeno není, že své hlasy jí v tajné volbě dají i někteří komunisté, což Právu potvrdil předseda klubu Pavel Kováčik.

Zvolení Sněmovnou však neznamená definitivní vítězství. Konečné slovo má totiž hlava státu, která na návrh Sněmovny vedení úřadu jmenuje. Poslanecké návrhy ale prezident vůbec nemusí respektovat a může požádat parlament o nové.

Stejná situace nastala už v minulém volebním období, kdy se tehdejší prezident Václav Havel odmítl podvolit diktátu politických stran, které ve Sněmovně zvolily vedle dnes již zesnulého Lubomíra Voleníka také místopředsedu Sněmovny Františka Brožíka (ČSSD). Ten měl vystřídat Václava Peřicha. Havel však odmítl Brožíka jmenovat a kvůli dohadům o správnosti postupu nejmenoval ani všeobecně přijatelného Voleníka. Úřad tak zůstal několik měsíců bez vedení, což mu způsobilo komplikace ve fungování. Sám Voleník byl jmenován později.

Kupčová a Beneš výsledkem hrátek?

Podle informací Práva by válku obou ústavních institucí mohlo odvrátit jedině to, že vedle Kupčové poslanci odsouhlasí také jejího protikandidáta, poslance ODS Miroslava Beneše. Tomu Klaus prý velmi vděčí za řadu hlasů, které pro něj vyjednal před prezidentskou volbou.

Háček je ale v tom, že v NKÚ je neobsazeno pouze křeslo prezidenta a ze zbývajících šestnácti členů kolegia vyprší mandát nejstaršímu z nich až v roce 2005. Odvolat člena NKÚ přitom není nijak snadné. Musel by se dopustit vážného pochybení.

Jak politici soc. dem., tak členové ODS přitom připouštějí, že Kupčová i Beneš nejsou úplně nejlepšími kandidáty na prezidenta NKÚ. Kupčovou nominovala soc. dem. podle kuloárových informací hlavně proto, aby znemožnila zvolení Beneše. ODS zase nominovala svého poslance údajně proto, aby se zbavila člověka, který do všeho mluví. Někdejší místopředseda ODS a šéf její volební kampaně přitom o sobě šíří, že není žádným přehnaným straníkem nebo Klausovým nohsledem: "Já jsem nikdy nebyl nějakým slepým papouškem."

Na stranické hrátky tak může opakovaně doplatit instituce, jejímž hlavním posláním je kontrola hospodaření státních orgánů a organizací s penězi daňových poplatníků.