Článek
Celý plán je založen na vybudování společné databáze majitelů vozidel, do níž by měly přístup jednak národní policejní sbory, ale i orgány veřejné správy, které přestupky v dopravě vyřizují. Díky databázi se úřad snadno dozví, kdo je majitelem vozidla a kde bydlí.
Jenže kdo bude v Česku databázi zřizovat a provozovat, nelze zatím vůbec zjistit. Obě ministerstva, jichž se přestupková agenda dotýká – doprava a vnitro – chodí kolem projektu po špičkách.
"Primárně to bude ležet na ministerstvu dopravy, za námi by popřípadě šly nějaké technologie, ale to až po jejich následném zadání. Pak bychom mohli na takové databázi spolupracovat,“ říká mluvčí ministerstva vnitra Vladimír Řepka.
"Každá směrnice má na své zavedení transpoziční lhůtu, abychom ji mohli implementovat. Budeme určitě spolupracovat s ministerstvem vnitra,“ podotýká jeho kolega na ministerstvu dopravy Karel Hanzelka. Podle něj by systém mohl začít fungovat v řádu "několika nejbližších let“.
Europoslanci považují problém za velmi aktuální. Doposud je totiž vymáhání pokut od zahraničních řidičů, kteří nezaplatí hned na místě, zdlouhavé a obtížné. Žádosti o zaplacení jim přicházejí i s ročním zpožděním, pokud vůbec.
Vybodovala se tisícovka cizinců
Kolik peněz na pokutách cizinci v Česku dluží, není možné zjistit. Sankce vymáhají celníci i úřady pověřených obcí a centrální evidence neexistuje.
O množství přestupků zahraničních řidičů si lze udělat přibližnou představu podle statistik o počtu udělených trestných bodů. Cizinci jich v letošním roce nasbírali přes 11 procent ze všech udělených. S absolutním počtem dvanáct se "vybodovalo“ do konce listopadu 1163 cizinců, alespoň jeden bod jich nasbíralo téměř 70 tisíc.
Nejvíc přestupků mají na svědomí tradičně v příhraničních regionech, suverénně přitom vede Karlovarský kraj, kde si cizinci připíší téměř každý třetí trestný bod.
Řidič nebo majitel vozu?
Česká policie zatím nemá zcela jasno ani v tom, zda evropská evidence zdejším úřadům vůbec pomůže, protože podle místních zákonů je za přestupek odpovědný řidič a nikoli majitel vozidla, jako v některých jiných zemích.
"Směrnici u nás zatím nikdo neviděl, takže je těžké se k ní blíž vyjadřovat,“ říká také ředitel dopravní policie Leoš Tržil. Analýzou nového předpisu prý už pověřil své podřízené.
„Pokuta se ukládá konkrétní osobě a po té by také měla být vymáhána. Pokud bude databáze obsahovat pouze údaje o majitelích vozidel, je otázkou, zda jednotná legislativa také upraví, aby odpovědnost za přestupky byla přeshraničně vymáhána po majitelích a nikoli po samotných pachatelích přestupků,“ uvažuje Tržil.
Obecně považuje vymáhání pokut na cizincích za dlouhodobě neřešený problém. "Narozdíl třeba od spolupráce v rámci trestních kauz,“ dodává šéf dopravky.