„Situace je letos horší než loni. Divokých prasat výrazně přibylo. Divočáci se už prohánějí i v parku v Sokolově. Lidé se jich bojí, píšou petice. Zvýšili jsme proto jejich odstřel o třicet procent,“ řekl myslivec Miroslav Ponichal, předseda Honebního společenství Loket – Pískový vrch na Sokolovsku.

Loňská mírná zima, ve které dostal šanci na přežití prakticky každý narozený divočák, je podle myslivců jedním z hlavních důvodů současného značného přemnožení divokých prasat. „To je pak problém, protože tato nemocná zvířata se pak dál množí, což není žádoucí,“ řekl Právu jednatel okresní myslivecké organizace na Příbramsku Milan Kubů.

„Teplé zimy logicky znamenají dostatek potravy, a proto počty černé zvěře stoupají. Dnes již není výjimkou, když kvůli příznivým teplotám bachyně vyvede mláďata dvakrát ročně,“ vysvětluje dlouholetý myslivec Břetislav Jemelka z Dolní Poustevny na Děčínsku.

„Za přemnožení černé zvěře stojí také neukázněnost lidí, zejména zahrádkářů, kteří přebytky vyhazují za ploty zahrad. Pro zbytky ze svačin si divočáci dojdou až k bagrům na šachtě. Divoké prase je totiž zvěř, která se zřejmě nejlépe uměla přizpůsobit současným civilizačním podmínkám. Jejich přemnožení je celoevropský jev,“ dodává Miroslav Ponichal.

Výsledkem přemnožení jsou rozsáhlé škody na nejen na polnostech, ale i škody na zvěři.

Vyžrali i žáby

„Prase je všežravec a plení bažantí hnízda, požírá jejich vejce, mladé bažanty a zajíce, a to jde poznat především v honitbách poblíž velkých lesních porostů,“ řekl Právu vedoucí odboru životního prostředí břeclavské radnice Vilém Vyhnálek.

Dokonce se mu dostalo informace od ochránců přírody, kteří monitorují situaci v lese mezi Břeclaví a Valticemi, že tam prasata prakticky komplet vyplenila letošní populaci žab. „Pamatuji si tisíce bažantů a zajíců. Dnes jsou lovy o dost tenčí, protože přemnožená prasata mláďata ostatní zvěře sežerou,“ vysvětluje myslivec Jemelka z Děčínska.

Černé se prostě daří. Má výborné podmínky a je stále chytřejší. Prasata si zvykají a přizpůsobují se nastoleným podmínkám. Mají dostatek potravy a úkrytů, z nichž je nedostane ani pach člověka. Významným faktorem jejich přemnožení je i vysoká rozmnožovací schopnost. „Lidský pach jim přestal vadit, jsou daleko chytřejší, ohromným loveckým tlakem zkušenější a je těžké je obelstít,“ míní jednatel Okresního mysliveckého spolku Klatovy Pavel Martin.

Celoevropský problém

Na přemnožení některé zvěře má kromě teplého počasí podle myslivců vliv i zemědělská politika. Rozšiřující se pole s řepkou a kukuřicí poskytují černé zvěři dost potravy, a navíc jsou v tomto porostu nedobytná,“ vysvětlil jednatel příbramských myslivců.

V horských oblastech myslivce divočáci proto tolik netrápí. „S černou zvěří nemáme větší problémy, asi tady nejsou pro ni vhodné podmínky, úživnost tady není tak bohatá jako v regionech, kde je zemědělská výroba,“ řekl Právu jednatel okresního mysliveckého spolku ve Frýdku-Místku Zdeněk Biolek. Podle něj jsou na Frýdecko-Místecku stavy divokých prasat v přijatelné normě.