Podprůměrných výsledků ve srovnání se světem dosáhly hlavně děti ze základních škol. Jejich vrstevníci z víceletých gymnázií dopadli o kapku lépe.

„To je ale dané selektivitou, která na gymnáziích jako by vytřídí ty děti, se kterými nejsou žádné problémy,“ míní náměstek ministra školství Jindřich Kitzberger.

Čeští školáci se v porovnání se světem rovněž nejvíce zhoršili

Ještě tragičtěji než znalosti českých dětí dopadlo pak posuzování jejich kladného vztahu k matematice a přírodním vědám. Obliba těchto předmětů je u nich nejnižší ze všech srovnávaných zemí.

Cílovou skupinou výzkumu byli žáci 4. a 8. ročníků povinné školní docházky.
V Česku se ho zúčastnilo celkem 291 škol, více než 9 tisíc žáků 4. a 8. ročníků ZŠ a odpovídajících ročníků víceletých gymnázií a přibližně 1300 učitelů a ředitelů.

Vědomosti a dovednosti byly zjišťovány pomocí písemného testu, jenž obsahoval úlohy z matematiky a přírodních věd. Rodinné zázemí dětí a jejich postoje k přírodním vědám a matematice zjišťoval dotazník.

Na štíru jsou s matematikou

Čeští žáci 4. ročníku dosáhli v matematické části testu pouze podprůměrného výsledku a zaostali za žáky ostatních zemí EU, které se do výzkumu zapojily.
Statisticky významně lepší výsledky než Česká republika mělo celkem 21 zemí. Jednoznačně nejlepších výsledků dosáhli žáci asijských zemí.

Stejně tak žáci většiny zúčastněných evropských zemí předčili ty české v přírodovědné části testu. Nejlépe si opět vedly asijské země následované Ruskem, Lotyšskem a Británií. V matematické části byl výsledek českých žáků 8. ročníku zcela průměrný.

Absolutně selhávají

Do výzkumu TIMSS se Česko zapojilo pouze v letech 1995 a 2007. V prvním cyklu v roce 1995 byli čeští žáci nadprůměrní jak v matematice, tak v přírodních vědách. Za uplynulých dvanáct let se statisticky významně zhoršili v obou oblastech.

V matematice jde o největší zhoršení ze všech zemí, jež se do výzkumu TIMSS zapojily v obou letech, a v přírodních vědách je to druhé největší zhoršení po Norsku.
Spolu s poklesem výsledků od roku 1995 se v Česku významně snížil podíl žáků s výborným výsledkem; v matematice jde o největší úbytek ze všech zemí.

„Zároveň klesá procento dětí, které jsou opravdu dobré,“ upozornil Kitzberger s tím, že také čeští osmáci dosáhli ještě v roce 1995 velmi dobrých výsledků.

Hrají počítačové hry

Čeští žáci 4. ročníků odpovídali také na otázku, budou-li si podávat přihlášku na víceleté gymnázium. Polovina z nich odpověděla, že ještě není rozhodnuta. Byli, stejně jako v roce 1995, dotazováni, kolik času věnují různým činnostem před nebo po vyučování.

ZeměPrůměrný výsledekRozdíl 
20071995
Anglie54148457
Slovinsko50246240
Lotyšsko53749938
Nový Zéland49246923
Austrálie51649522
USA52951811
Japonsko5685671
Skotsko4944931
Norsko473476-3
Maďarsko510521-12
Nizozemsko535549-14
Rakousko505531-25
Česká republika486541-54
vysvětlivky: ↑ statisticky lepší výsledek než v roce 1995, ↓ horší, □ stejný

České devítileté děti tráví nejvíce času s kamarády, naopak nejméně čtou pro radost knihy a používají internet, což byla v roce 2007 nově sledovaná aktivita. V porovnání s rokem 1995 byl zaznamenán nejvyšší nárůst doby, kdy hrají počítačové hry. Chlapci v porovnání s dívkami hrají a sledují televizi nebo video více, dívky naopak občas i čtou.

Už nechtějí na VŠ

Česko patří k zemím s nejnižším zastoupením žáků, kteří chtějí studovat na vysoké škole, což je alarmující. Proti tomu středoškolské vzdělání by chtělo získat přibližně 45 % českých školáků (39 % maturitu).

V porovnání s rokem 1999 poklesl zájem žáků víceletých gymnázií o studium na VŠ (o 10 procent). Zvýšil se naopak jejich zájem dále studovat na vyšší odborné škole.

 

Do výzkumu se zapojilo 59 zemí z celého světa. V Česku proběhl na 291 školách, kde se ho zúčastnilo více než 9 tisíc žáků 4. a 8. ročníků ZŠ a odpovídajících ročníků víceletých gymnázií.
Zdroj: TIMSS