O stálého komisaře má podle Lisabonské smlouvy přijít také Česká republika.

Irsko a Česko jsou přitom poslední dvě země sedmadvacítky, které Lisabonskou smlouvu ještě neratifikovaly. Český parlament se jí už začal zabývat, ale rozhodnutí odložil na začátek příštího roku.

Hledání cest ven z krize vyvolané irským "ne" je jedním z hlavních témat vrcholné schůzky EU, která začne odpoledne. Z Irska zaznívají zprávy o tom, že by Irové chtěli od Unie slyšet, že si budou moci ponechat i v budoucnu svého komisaře. Budou asi také chtít záruky, že nikdo nebude zpochybňovat jejich neutralitu, stejně jako zdanění či některé etické otázky jako jsou potraty.

To byly věci, které posloužily odpůrcům smlouvy v kampani, před červnovým referendem.

Barroso s tím problém nemá

Topolánek si myslí, že by například v otázce daní a počtu komisařů měly právní záruky platit pro všechny členské státy EU. "Budeme samozřejmě vyžadovat, aby tato právní závaznost byla pro všechny státy," uvedl premiér s tím, že Česko zajímá především daňová suverenita.

"Je to něco, o čem my mluvíme dlouhodobě. U přímých daní se velmi bráníme jakémukoliv progresu a ten irský přístup je pro nás svým způsobem přijatelný," dodal.

Předseda Evropské komise José Barroso v úterý v Bruselu prohlásil, že není proti tomu, aby si Irsko, a tedy každá členská země svého komisaře ponechaly.