Článek
Podle informací Práva jde o téměř 30 tisíc hektarů v katastru skoro dvaceti obcí dvou okresů.
„Ano, od pana advokáta Čapka jsme tento požadavek asi před měsícem dostali, a přiznám se, že mu moc nerozumím. Nevidím teď jinou cestu, než mu jej zamítnout,“ řekla Právu Věra Sádková, vedoucí Pozemkového úřadu Pardubice. Připustila, že pokud by byl nárok vznesen v zákonném termínu, tedy do roku 1993, byla by jeho perspektiva jiná, byla by možnost o něm jednat.
„Očekávám ale, že se pan Thun prostřednictvím advokáta Čapka obrátí na soud. To je jeho věc, jeho právo,“ dodala Sádková. V žádosti Thuna Hohensteina je uvedeno, že uplatňuje nárok na „vydání nemovitostí charakteru kapitálu“. „Český právní řád s takovým termínem běžně neoperuje. Nerozumím, kam Čapek směřuje,“ pokrčil rameny Právem oslovený právník Pavel Jeremiáš. Pozemkový úřad se řídí jen zákonem o půdě, ten také jakoukoliv kapitalizaci požadavků, tedy přepočet na zisk, nepředpokládá.
Další snaha o prolomení dekretů
Majitelé pozemků, kterých se požadavek Thunů týká, byli v některých případech požadavků většího rozsahu předběžně informováni, včetně starosty Choltic Jana Málka (nezávislý). Nebyl pak sám, kdo upozornil na to, že šlechtici (a advokáti pověstní jejich zastupováním) byli viděni v auditoriu při jednání Ústavního soudu o Lisabonské smlouvě. „Taky jsem si to uvědomil. Šlechticům svitla nová naděje. Když nedokázali prorazit Benešovy dekrety, restituce, český právní řád, budou to zkoušet přes Evropskou unii,“ potvrdil Právu spolumajitel obory, která byla také zahrnuta do pozemkových nároků Thuna Hohensteina.
„Teď je to požadavek směšný, potvrdili mi to naši právníci. Ale varovali: Pokud uzavřeme Lisabonskou smlouvu bez dodatků, bude to možná tragedie pro český národ,“ zdůraznil v rozhovoru s Právem starosta Choltic Málek.