Zazněl i názor, že by bylo vhodné uvažovat o impeachmentu, tedy o sesazení prezidenta...

Už jsem řekl, že kdyby byla možnost prezidenta Klause odvolat, budu prvním, kdo se o to pokusí. Václav Klaus už ve volební kampani přestal být nadstranickým prezidentem, podporoval jako jedinou svou mateřskou stranu. A když pak v Irsku aktivně vystupoval proti Lisabonské smlouvě, přestal se v mých očích kvalifikovat na prezidenta této země. Myslím si, že to je docela vážná věc. Je na místě uvažovat o tom, co dělat v situaci, kdy prezident odmítá vzít v úvahu vůli vlády, neřku-li veřejného mínění, a aktivně proti zájmům vlády vystupuje, ačkoli mu k tomu ústava explicitně nedává kompetence.

U nás ale odvolat prezidenta přece nelze, leda pro velezradu. Lze tak podle vás pro jeho vystupování?

Velezrady se jistě nedopustil, druhá možnost podle ústavy je pro případ, kdyby prezident nemohl vykonávat svou funkci ze závažných důvodů. Ale je to příliš vágní. Nicméně ve chvíli, kdy si prezident osobuje tak silnou roli, je na místě zareagovat úvahou, jestli by náš ústavní pořádek neměl obsahovat možnost, aby mohl být prezident za určitých okolností odvolán. Je to ale na dlouhodobou debatu. (Prezident republiky podle platné ústavy může být stíhán pro velezradu, a to před Ústavním soudem na základě žaloby Senátu. Trestem může být ztráta prezidentského úřadu a způsobilosti jej znovu nabýt – pozn. red.)

Má se ta diskuse začít vést?

Ve chvíli, kdy prezident Klaus aktivně vystupuje proti zahraniční politice vlády a neuznává, že vláda je jejím hlavním tvůrcem, a vyčerpají se všechny možnosti nápravy rozporů, je logické uvažovat o mechanismech, jak předejít takovým situacím úpravou nedostatků v našem ústavním pořádku.

Máte už detailněji rozmyšleno, za jakých okolností by bylo možné prezidenta odvolat?

Myslím si, že to může být otázka naprosto výjimečná, a nemyslím si, že by pro to měly stačit pouze věcné neshody v určité oblasti politiky. Zároveň je naše členství v EU životním zájmem republiky, že to zakládá podle mě dostatečný důvod, abychom se bavili o tom, jak předejít situaci, kdy prezident s vládou soutěží o to, kdo bude tvůrcem zahraniční politiky. Do té debaty bych vstoupil pouze za předpokladu, že by se to týkalo zcela výjimečných situací a musel by tomu také odpovídat mechanismus. To znamená, musela by to být většina obou komor, aby to odpovídalo samotné volbě prezidenta.

Jste pro, aby se Lisabonská smlouva schvalovala v parlamentu ústavní, třípětinovou většinou, aby se tak politicky výrazně přebily argumenty prezidenta Václava Klause?

Myslím si, že to není nutné, protože argumenty prezidenta Klause jsou neuvěřitelné, abych použil jeho slovník. Jeho úkolem není v tuto chvíli bojkotovat navzdory celé Evropě Lisabonskou smlouvu, naopak jeho úkolem je reprezentovat názor vlády, která je hlavním tvůrcem české zahraniční politiky. A myslím si, že je zcela dostačující, aby Lisabonská smlouva byla přijata standardním způsobem (nadpoloviční většinou, tedy 101 hlasy ve Sněmovně a 41 hlasy v Senátu – pozn. red.).

Odvolání není v tomto případě na místě, shodují se Rath a Bendl

Petr Bendl z ODS pochybuje, že by se našla vůle ke změně ústavy v tomto smyslu. Zdůraznil, že je přesvědčen, že prezident se chová v souladu s Ústavou ČR. Podle něj by si měl Liška vše s prezidentem vyřešit sám, řekl v Otázkách Václava Moravce.

Ani David Rath z ČSSD si nemyslí, že by Klausova vyjádření měla vést k zahájení procesu jeho dovolání, kdyby to ústava umožňovala. Sám ale vidí jako chybu, že nelze prezidenta odvolat s výjimkou vlastizrady. „To je asi chyba české ústavy, řada jiných ústav to umožňuje, nevím ale, zda je toto zrovna případ, kdy to používat,“ uvedl v diskusi.

Klause ale zkritizoval: Podle něj Václav Klaus nechápe rozdíl mezi postoji prezidenta, který reprezentuje všechny občany, a postoji, které může zaujímat jako „výstřední profesor, který provokuje a je brán jako kuriozita, byť možná i zajímá“. Ještě dodal, že jeho postoje "poněkud extremismem zavánějí".