"Ten zákon, který zakazuje sbírat komukoliv cokoliv kdekoliv, ten jsme neznali, bohužel, to je pravda. A ten druhý zákon, který proti nám byl použit, že se nesmí sbírat a vstupovat do chráněného území, ten jsme podle našeho nejlepšího vědomí a svědomí neporušili, protože jsme nikde neviděli jedinou ceduli, že by tam měl být národní park,“ řekl Švácha.

Sám sebe i svého kolegu Kučeru podrobil ostré sebekritice, když řekl, že předložené prázdné papíry podepsali "jako debilové“. "To slovo je tady zcela na místě,“ poznamenal Švácha.

"Hned druhý den připsali, aniž bychom to věděli, do seznamu zabavených věcí každému jeden chráněný druh, který nikdy neexistoval v našich materiálech. Jeden z nich se dokonce vyskytuje nad 4500 metrů v Tibetu a pravděpodobně se v Indii vůbec nevyskytuje,“ řekl Švácha.

Ve vězení jsme potkali ty neslušnější Indy

Celu, ve které byli čeští entomologové vězněni, popsal Švácha jako 25 metrů dlouhou místnost s betonovou cestičkou uprostřed a dřevěnými lavicemi po stranách, na kterých podle jeho popisu "hřaduje“ asi 30 vězňů.

"Nic jiného tam není, v jednom koutě je televize a v jednom turecké WC a kohoutek se studenou vodou,“ zavzpomínal Švácha.

"Ti spoluvězni se k nám chovali nesmírně slušně. Někteří z těch spoluvězňů byli nejslušnější a nejinteligentnější Indové, které jsme za celou dobu potkali,“ shrnul své zážitky z indického vězení entomolog.