Tištěná i internetová inzerce doslova přetéká nabídkou ručně dokrmených, ochočených mláďat. Většina u nás chovaných velkých papoušků podléhá registraci CITES. Podle zákona musí být opeřenci v okamžiku prodeje označeni nesnímatelným kroužkem či mikročipem a opatřeni průvodními registračními dokumenty.

V celosvětovém měřítku se obchoduje asi se sto druhy volně odchycených papoušků, ročně se odchytí asi deset milionů jedinců. Mezi nejvíce vyvážené africké ptáky patří žako kongo a papoušek senegalský, i přes to, že se úspěšně rozmnožují v zajetí. K odchytu velkou měrou přispívají domorodí obyvatelé z důvodu snadného výdělku a přesvědčení, že papoušci ničí úrodu.

Metody odchytu bývají kruté, používají se pasti, sítě a lepicí směsi, časté je vybírání neopeřených mláďat z hnízd a ničení přirozených biotopů. Polovina ptáků hyne již při transportu, další umírají díky stresu, žízni, nedostatku prostoru a poranění.

Za zvíře bez dokladů hrozí trest

Co by měl zájemce o koupi papouška zvážit? Jednak hledisko etické, zda chce skutečně přispívat k utrpení a podporovat nečisté obchodní praktiky, dále pak fakt, že papoušek odchycený z přírody se nikdy nestane oním mluvícím domácím miláčkem, ale spíše ustrašenou klovající příšerou, která v lepším případě skončí v cizí voliéře, v horším majitele poraní, anebo podlehne infekční nemoci.

A především to, že se zakoupením ptáka bez příslušných dokladů vystavuje pozdějšímu trestnímu řízení spolu s možností odebrání zvířete příslušným úřadem.

Inspekce ministerstva životního prostředí provádí kontroly také v obchodech se živými zvířaty. Druhy podléhající registraci (př. žako kongo, ara ararauna, amazoňan kubánský) zde musí být viditelně označeny cedulkou CITES. Z velkých papoušků se tato registrace nevztahuje na amazoňana modročelého.