Vyplývá z něj, že dění kolem lisabonské smlouvy rozumí 42 procent lidí, zbytek však nikoli. Třetině lidí je uvedený dokument lhostejný, jeho příznivců je třetina, odpůrců čtvrtina. Pro schválení lisabonské smlouvy je 37 procent dotázaných, proti třetina. Zbývajících 30 procent je nerozhodnutých.

Lisabonskou smlouvu reformující činnost rozšířené Evropské unie nyní na návrh Senátu posuzuje Ústavní soud. O tom, zda je v souladu s českou ústavou, by měl rozhodnout zřejmě 25. listopadu. Pro její přijetí jsou vládní zelení i lidovci, rovněž i opoziční ČSSD. Hlavní koaliční straně ODS se smlouva příliš nelíbí, proti jsou komunisté.

Proti je i prezident Klaus, který se tento týden na státní návštěvě Irska kromě jiného soukromě sešel s lídrem irských odpůrců lisabonské smlouvy Declanem Ganleym. Některé Klausovy výroky vyvolaly ve středu ostrou reakci irského ministra zahraničí Micheála Martina a dalších evropských politiků.

"Václav Klaus je čím dál víc konfrontační. Čím dál víc jde proti zájmům státu, jde proti mínění ostatních, dokonce už v situaci, kdy to otevřeně poškozuje zájmy republiky," řekl ČT politolog Jan Kubáček.

Václav Klaus ale své setkávání s kontroverzními politickými osobnostmi, jako je právě Ganley, vidí jinak, uvedla ČT. "Já myslím, že je úkolem člověka, když přijede do cizí země, není mluvit pouze se zvoleným člověkem," řekl Klaus ČT.