Hlavní obsah

VIDEO: Reakce na film o havárii v Dukovanech jsou bláboly, říká režisér

Novinky, Alex Švamberk

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

PRAHA

Film o fiktivní havárii v jihomoravské jaderné elektrárně Dukovany, který minulý týden odvysílala rakouská veřejnoprávní televize ORF, vyvolal odmítavou reakci české veřejnosti a osobně si na něj u rakouského prezidenta Heinze Fischera stěžoval jeho český protějšek Václav Klaus. Česko je ve filmu představeno jako země, která není schopná své sousedy správně a včas informovat. Novinky tedy nejen o jeho filmu mluvily s režisérem Andreasem Prochaskou.

Článek

Režíroval jste rakouský film První den, který popisuje atomovou havárii v české jaderné elektrárně Dukovany. Znáte české reakce na uvedení snímku v televizi ORF?

Myslím, si, že hlavním problémem s českou reakcí je ten, že většina lidí film neviděla. Proto jsou možná reakce takové, jaké jsou. Když byste film viděl, tak byste zjistil, že každý je obětí katastrofy, o které film vypráví, že z ní nikdo není viněn. Jednou z prvních scén filmu je, že české úřady informují rakouské úřady, takže všechny ty bláboly, které se tiskly, že české úřady nereagovaly, nejsou prostě pravda.

A vy víte, co psala česká média?

Nechal jsem si přeložit něco z toho, co se psalo na českých webech, a zdálo se mi, že byl použit jen jeden pohled na film. Přitom jen jediné noviny Der Standard nepsaly o snímku dobře. Jiné noviny hodnotily film mnohem lépe, ne jako protičeský, ale jako dobře natočený.

O co se ale starám, je to, že se neobjevila žádná reakce od českých organizací na ochranu životního prostředí, protože se domnívám, že bezpečnost jaderných elektráren je tématem, o které by se měli starat všichni a ne jen Rakušané.

Jste ve spojení s nějakými skupinami odmítajícími jadernou energii?

Ne. Nikdy jsem nechtěl, aby se na tento film nahlíželo jako na snímek proti jaderné energetice. To by bylo příliš jednoduché. Film nezaujímá nějakou pozici a netvrdí, jaká pozice je správná. Náš postoj je ten, že se musíme s tématem vyrovnat. Snažili jsme se být zcela neutrální.

Film chtěl ukázat, že při takové katastrofě, jakou zobrazuje, je každý obětí, a taky, že každý chce udělat maximum toho, co může. A to je taky důvod, proč se ve filmu informace šíří tak pomalu. Lidé okolo jaderné elektrárny se snaží vyřešit problém a na začátku filmu ani sami nevědí, co všechno se může stát, a co je skutečnou příčinou toho, co se stalo. Oni pracují. Film pouze popisuje osm hodin této katastrofy. Naprosto nesouhlasím, s tím,co se tvrdilo (o filmu), tedy že by české úřady nejednaly správně.

Proč jste se rozhodl pro Dukovany, a ne třeba německé elektrárny nebo pro Temelín?

Důvod je prostý, Dukovany jsou blíž rakouským hranicím než Temelín. V některých článcích se psalo, proč jsme museli jmenovat elektrárnu, ale pro mě mělo smysl natáčet tento film, jen když působil reálně. Na jednu stranu je to fikce, ale tu fikci se snažíte dělat uvěřitelnou v tom, co se stalo lidem, pojmout to reálně.

Myslíte si, že české elektrárny jsou nebezpečnější než třeba německé nebo švýcarské?

Nejsem expert, jsem jen režisér tohoto filmu, ale scenáristka Suzanne Freudová dělala výzkum. Z reaktorů, které jsou kolem Rakouska, nepatří ten dukovanský k nejmodernějším.

Spolupracovala na filmu také s odborníky na jadernou energii?

Ano, bylo to nutné. Snažili jsme se být tak věrohodní, jak to jen šlo, i když jsme si vybrali ten nejhorší možný scénář katastrofy. Chtěl jsem natočit dramatický film, a ne jen popsat případ, kdy by uniklo trochu radioaktivní vody nebo něco podobného.

Jak důležitá byla účast rakouské armády na natáčení snímku?

Byl to jen malý podíl, nedala do toho žádné peníze. V žádném případě to není reklama na rakouskou armádu. Účastní se toho jen ta část armády, které by se to týkalo, a pro mě jako pro filmového režiséra je přirozeně mnohem zajímavější ukazovat helikoptéru než hasičské auto.

Jak jste se dostal k natáčení filmu? Kdo vám to nabídl?

Začali jsem na tomto projektu pracovat před dvěma lety a já jsem se toho účastnil skoro od úplného začátku. Šéf filmového oddělení ORF Heinrich Mis se mě zeptal, jestli bych rád natáčel tento film a já odpověděl ano, mám velký zájem natočit film o katastrofě, ale jinak než se dělají katastrofické filmy.

Natočil jste jeden díl z krimiseriálu Místo činu a tři díly Komisaře Rexe. V čem byla odlišná práce na tomto filmu ve srovnání se seriály?

Pro mě to bylo úplně jiného, bylo to důležité téma a já jsem se k němu snažil přistupovat s takovou upřímností, s jakou jsem jen mohl. V krimifilmech je to prosté, na konci vždycky dobro vyhraje. Ale my jsme se snažili nikoho neobviňovat a ukazovat, jen popsat situaci, a doufat, že se lidé budou ptát sami sebe. Žijeme v moderním světě, každý chce mít všechno, potřebuje energii, benzín a lidé by měli přemýšlet, jaká je za to cena, nebo jaký by za to mohla být cena. Je to film, který vede lidi a zejména Rakušany, aby o tom přemýšleli.

Myslíte, že film někdy uvidí čeští diváci? Souhlasil byste s jeho uvedením v některé z českých televizí?

Doufám v to, byl bych rád, kdyby lidé mohli film vidět a udělat si vlastní názor.

Reklama

Související témata:

Související články

Výběr článků

Načítám