Nový trestní zákoník nahrazuje dosavadní více než 40 let starou, průběžně novelizovanou normu. Mimo jiné snižuje věkovou hranici právní způsobilosti z 15 na 14 let, výrazně také zpřísňuje postih u nejzávažnějších násilných trestných činů.

Základní horní hranici trestu u úmyslné vraždy zvyšuje z 15 na 18 let. U brutální vraždy, vraždy dítěte, těhotné ženy, úřední osoby nebo záchranáře má být sazba 15 až 20 let (nyní 12 až 15 let) nebo výjimečný trest. Tímto trestem bude kromě doživotí i vězení až na 30 let. Nyní je tato horní hranice o pět let nižší.

Zákon zavádí některé nové trestné činy, které se v nyní platné úpravě nevyskytovaly. Novým trestným činem je například nebezpečné pronásledování neboli stalking. Nejvyšší možný trest pro pachatele by byly tři roky vězení.

Zákon také zavádí nové alternativní tresty, díky nimž by lidé nemuseli za některé drobnější přestupky do vězení.

Neprošla naopak dekriminalizace lehkých drog, kterou navrhl ministr školství Ondřej Liška a která pobouřila lidovce.

Norma by měla začít platit od roku 2010 a musí ji ještě schválit Senát a podepsat prezident.

Ministr poslancům poděkoval

Poslanci návrh schválili ústavní dvoutřetinovou většinou, za což jim ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil bezprostředně po hlasování poděkoval.

"Česká republika potřebuje moderní trestní právo, které bude lépe chránit zájmy našich občanů, lépe bude chránit jejich životy, zdraví, čest a majetky," podotkl ministr s tím, že přijetí nového trestního zákoníku ovlivní život každého občana.

V podobném duchu hovořil i sociálně demokratický právní expert Jeroným Tejc. "Potřebujeme nový trestní zákon, proto jsme byli a jsme i v tuto chvíli ochotni ke kompromisům," uvedl. Podle něj je zákoník ze čtyř pětin totožný s normou, kterou předkládala vláda v čele s ČSSD. Ta však v předvolebním období nebyla přijata.

Schválení zákona naopak kritizovali komunisté, kterým vadí mimo jiné i kriminalizace čtrnáctiletých.