„V současné době je to problém a v praxi ho diskutujeme,“ říká místopředsedkyně Městského soudu v Praze pro občanskoprávní úsek Naděžda Javůrková.

„Jde o to, zda máme k míře opotřebení přihlížet, nebo ne. Když se nabourá staré auto a opraváři do něj dají nové součástky, pojišťovna občas namítá, že se auto vlastně zhodnotilo,“ vysvětluje soudkyně.

Návrh občanského zákoníku, který právě prošel připomínkovým řízením a směřuje do vlády, postavení poškozených posiluje.

Praxe, kdy se při vyčíslení ceny zohledňuje to, že majetek byl v době zničení už opotřebovaný a částku převyšující cenu zničených součástek tak může po opravě zaplatit sám vlastník, má skončit.

Aby mohl zákoník upravující širokou škálu záležitostí běžného lidského života platit, musí jej ještě odsouhlasit poslanci a senátoři a svým podpisem i prezident Václav Klaus.

Za škodovku nelze čekat mercedes

„Pokud někdo někomu poničí auto, například sedačky nebo světlomety, musí odpovídat za jeho uvedení do původního stavu,“ popisuje záměr zákoníku jeho hlavní autor Karel Eliáš.

„Musí to být ale hospodářsky odůvodnitelné. Není možné si pořídit kožené sedačky a chtít je plně uhradit, když před zničením jste měli v autě plátěné. Také nikdo nemůže čekat, že za pět let starou zničenou škodovku dostane úplně novou,“ podotýká Eliáš.

Stejně jako dnes ale bude záviset i na pojistných smlouvách, u kterých si pojišťovny samy sjednají limit, do kterého jsou ochotné škodu uhradit.

Některé pojišťovny však již v současnosti o náhradu škody za zničenou opotřebovanou věc nesmlouvají. „Hradíme náklady odpovídající uvedení věci do původního stavu již dnes,“ říká vedoucí oddělení komunikace pojišťovny Allianz Pavla Paseková.

Poškozený také může rozhodnout, zda chce odškodnění dostat formou „uvedení věci do předešlého stavu“ nebo jako adekvátní náhradu v penězích.

Možnost finanční náhrady ovšem žádné novum nepředstavuje. „Jestli byl poškozen například dům v demoličním pásmu, přiznáme logicky finanční náhradu a ne uvedení do původního stavu,“ říká k současné aplikaci zákona Javůrková.

Sankce za škodolibost

Nově se má poškozeným dostat přiměřené satisfakce i v případě, že zničený majetek sám o sobě penězi vyčíslitelnou hodnotu nemá, ztráta je však umocněna zvláštním citovým vztahem.

Jde o případy, kdy například opilý násilník zabije cizí domácí zvíře nebo někdo úmyslně druhému zničí památku po jeho blízkých, třeba rodinnou fotografii.

„Poškodil-li škůdce věc ze svévole nebo škodolibosti, nahradí poškozenému cenu zvláštní obliby,“ praví návrh zákona.

„Cena zvláštní obliby je novinka,“ potvrzuje soudkyně Javůrková. „Když vám doposud někdo ukradl třicet let starou televizi, k níž jste měl citový vztah, dostal jste 50 korun bez ohledu na vaše city,“ dodává.

Lidé by se měli podle ministerstva spravedlnosti, které je navrhovatelem zákona, dočkat také vyšších odškodnění za újmu na zdraví.

Zohlední okolnosti

Výši odškodného za usmrcení nebo zmrzačení člověka doposud pevně určují tabulky obsažené ve vyhlášce. Ty však nový návrh ruší a umožní tak soudcům odškodňovat oběti a jejich příbuzné v mnohem větší výši.

„Podle tabulek činí náhrada za ochrnutí na všechny čtyři končetiny 360 tisíc korun, tedy pouhých 15 průměrných platů; ztratí-li muž do 45 let obě varlata, obdrží 144 tisíc korun. V případě usmrcení blízké osoby činí náhrada například pozůstalému manželovi 240 tisíc korun,“ uvádí ministerstvo spravedlnosti na nově spuštěném webu věnovaném kompletně novele občanského zákoníku.

Z těchto tabulek přestanou soudy po přijetí zákona vycházet. Soudci tak mohou při rozhodování o výši odškodného zohlednit všechny okolnosti, například zda o nohu přišel talentovaný sportovec a o varlata 15letý jinoch nebo 70letý vdovec.

Tuto možnost měli doposud jen ve výjimečných případech. „Stávající úprava to umožňuje, v odůvodněných případech, kdy například špičková baletka přijde o nohu,“ říká soudkyně Javůrková.