Ne, že by ten návrh neměl něco do sebe. U moci by se většinou střídaly dvě silné politické strany za přicmrndávání lidovců, v téměř jednobarevných vládách by se nikdo s nikým nehádal a jejich návrhy zákonů by Sněmovnou procházely jak nůž margarínem. Na druhé straně tím, že z ostatních menších stran by se stala bezvýznamná zájmová sdružení, by také skončila pluralita politických názorů a vlivů, což se s principem demokracie přece jen trošku tluče. Jak většinový, tak poměrný systém voleb mají prostě své zastánce s působivými argumenty.

Po dnešním zveřejnění volebních preferencí působí návrh předsedy ODS na první pohled logicky. Jeho strana má stále téměř dvojnásobný počet příznivců než druhá ČSSD. Takové výsledky svádějí obyčejně politiky k optimismu, podle takové matematiky by většinové volby ODS vyhrála s jednou rukou v kapse, a tu by si tam mohla nechat i během vládnutí. V takovém pohnutí mysli politiky většinou nenapadá, že přízeň voličstva je jak počasí o dovolené; půl dne pálí slunce a najednou se spustí liják. Že by skutečné volby, třebaže většinové, mohly dopadnout jinak, to si dnes v ODS asi nikdo nepřipustí, proto myšlenku většinových voleb podporují.

Že Topolánkova vize skončí v hájemství čisté teorie, netřeba snad ani připomínat. Jednak by nedal dohromady potřebnou ústavní většinu, protože soc. dem. a menší strany semkl by pud sebezáchovy do obranného šiku. Ale hlavně by do protiútoku vyrazil Senát, myslím že i s některými senátory ODS. Vždyť kdyby tu byla většinově zvolená dolní komora, jaký smysl existence by pak měla stejným systémem volená komora horní? Tlaky na její zrušení by se ztisícinásobily.

Co tedy vede předsedu Topolánka k tak platonické aktivitě? Soudím, že mírně znervózněl. Za prvé: Na příštím kongresu ODS by už nemusel obhájit předsednické křeslo. Například stranický kolega Tlustý (s prezidentem Klausem za zády), mu to nedávno celkem čitelně vzkázal. Na můj vkus má pan předseda až moc odpůrců ve vlastní partajní kuchyni. A za druhé: Nezapomeňme, že příští rok končí Topolánkovi senátorský mandát a senátorský příjem. Jako zodpovědný liberál se holt stará o svou (nejlépe poslaneckou) budoucnost.

PRÁVO 17. září