"Není možné, abychom pro nic za nic předávali kompetence na bruselskou úroveň a vlastně ani pořádně nerozuměli tomu, proč to děláme," uvedl Bém. Usnesením je podle něj vázán každý člen ODS včetně současného předsedy Mirka Topolánka.

Doporučené články

Bém podle svých slov toto usnesení ctí, a pokud by nyní kongres řekl něco jiného, byl by důrazně proti tomu.

Podle Béma to ale neznamená, že by měl protievropské postoje, a míní, že i ODS musí být proevropská. "Ale to ještě neznamená, že za každou cenu budu prosazovat smluvní dokument, který nikdo ani pořádně nečetl," namítl.

Lisabonská smlouva
Lisabonská smlouva má reformovat instituce i řízení rozšířené EU. Irové ji v referendu odmítli. Česko, které bude unii v prvním pololetí příštího roku předsedat, by s nimi mělo o podpoře dokumentu jednat. Podle opozice bude ale ČR těžko Irsko přemlouvat, když sama smlouvu dosud neratifikovala. Ke smlouvě se odmítavě staví někteří zákonodárci ODS. Za mrtvý dokument ji považuje i prezident Václav Klaus. Bém bývá označován za Klausova stoupence.

Topolánek: Lisabonská smlouva je nutné zlo

"Ta cena, přestože s Lisabonskou smlouvou je spojena celá řada pro nás nevýhodných prvků, je přijatelná a měli bychom smlouvu ratifikovat," uvedl Topolánek v Otázkách Václava Moravce.

Premiér svůj postoj zdůvodnil geopolitickými strategickými vlivy, nikoli tím, "jestli ta smlouva je v dané chvíli dobrá nebo špatná". Lidé se musí rozhodnout, jestli chtějí dál patřit k euroatlantickému společenství, nebo být v meziprostoru, kde žádné smlouvy a dohody neplatily a kde se po staletí přeléval vliv jedné či druhé mocnosti, uvedl Topolánek.

I když podle průzkumu agentury STEM je pro schválení smlouvy jen 45 procent Čechů, premiér prohlásil: "Osmdesát procent voličů ODS dneska Lisabonskou smlouvu podporuje, to sděluji svým kolegům ve straně".

Bém by chtěl v čele ODS rušit ministerstva

Bém se k tématu Lisabonské smlouvy dostal v souvislosti s dotazem, jak by měla vypadat ODS pod jeho vedením. "Určitě méně státu, méně těch paternalistických, dirigistických zásahů shůry, méně ministerstev, méně státních orgánů, které rozhodují o něčem, co často lidé ani nepotřebují," shrnul svou představu. Zcela stoprocentně by podle něj do toho všeho mělo patřit i téma Lisabonské smlouvy a obhajoby národních zájmů.