Článek
"Není možné, abychom pro nic za nic předávali kompetence na bruselskou úroveň a vlastně ani pořádně nerozuměli tomu, proč to děláme," uvedl Bém. Usnesením je podle něj vázán každý člen ODS včetně současného předsedy Mirka Topolánka.
Bém podle svých slov toto usnesení ctí, a pokud by nyní kongres řekl něco jiného, byl by důrazně proti tomu.
Podle Béma to ale neznamená, že by měl protievropské postoje, a míní, že i ODS musí být proevropská. "Ale to ještě neznamená, že za každou cenu budu prosazovat smluvní dokument, který nikdo ani pořádně nečetl," namítl.
| Lisabonská smlouva |
|---|
| Lisabonská smlouva má reformovat instituce i řízení rozšířené EU. Irové ji v referendu odmítli. Česko, které bude unii v prvním pololetí příštího roku předsedat, by s nimi mělo o podpoře dokumentu jednat. Podle opozice bude ale ČR těžko Irsko přemlouvat, když sama smlouvu dosud neratifikovala. Ke smlouvě se odmítavě staví někteří zákonodárci ODS. Za mrtvý dokument ji považuje i prezident Václav Klaus. Bém bývá označován za Klausova stoupence. |
Topolánek: Lisabonská smlouva je nutné zlo
"Ta cena, přestože s Lisabonskou smlouvou je spojena celá řada pro nás nevýhodných prvků, je přijatelná a měli bychom smlouvu ratifikovat," uvedl Topolánek v Otázkách Václava Moravce.
Premiér svůj postoj zdůvodnil geopolitickými strategickými vlivy, nikoli tím, "jestli ta smlouva je v dané chvíli dobrá nebo špatná". Lidé se musí rozhodnout, jestli chtějí dál patřit k euroatlantickému společenství, nebo být v meziprostoru, kde žádné smlouvy a dohody neplatily a kde se po staletí přeléval vliv jedné či druhé mocnosti, uvedl Topolánek.
I když podle průzkumu agentury STEM je pro schválení smlouvy jen 45 procent Čechů, premiér prohlásil: "Osmdesát procent voličů ODS dneska Lisabonskou smlouvu podporuje, to sděluji svým kolegům ve straně".
Bém by chtěl v čele ODS rušit ministerstva
Bém se k tématu Lisabonské smlouvy dostal v souvislosti s dotazem, jak by měla vypadat ODS pod jeho vedením. "Určitě méně státu, méně těch paternalistických, dirigistických zásahů shůry, méně ministerstev, méně státních orgánů, které rozhodují o něčem, co často lidé ani nepotřebují," shrnul svou představu. Zcela stoprocentně by podle něj do toho všeho mělo patřit i téma Lisabonské smlouvy a obhajoby národních zájmů.