Ve farnostech pražské diecéze se bude také pořádat pravidelná listopadová sbírka na charitativní činnost. Modlitby za zemřelé a bohoslužby se povedou i v ostatních městech.

Uctívání památky mrtvých na českém území pochází ještě z předkřesťanské doby. Lidé tehdy věřili, že když člověk odejde z tohoto světa, jen se přemístí někam do záhrobí. Křesťané tento pohanský svátek proměnili. Modlitba za zemřelé totiž patří k nejstarším křesťanským tradicím, které navazují na judaismus.

Za mrtvé se katoličtí křesťané modlí při každém slavení eucharistie. Památka zemřelých se slaví od roku 998, kdy svátek zavedl clunyjský opat Odilo. Od 14. století zdomácněla vzpomínka i v Římě.

V katolickém církevním pojetí jsou Dušičky vzpomínkou na ty, kdo ještě nejsou dokonale připraveni ke vstupu do "nebe" a jsou dosud ve fázi "očišťování". Právě rozdílné pojetí "života po tomto životě", konkrétně například chápání pojmu "očistec", rozděluje ovšem po reformaci různé křesťanské tradice.

O Dušičkách budou na hřbitovech hlídat policisté na koních.O Dušičkách na hřbitovech hlídají policisté na koních.

Na dušičkový víkend se připravila i policie. Vzhledem k očekávanému náporu zlodějů na hřbitovech povolala posily včetně koňských hlídek a psovodů. Jen v Praze je podle slov náměstka městské policie Ludvíka Klemy nasazeno v zesílené sestavě asi 250–300 strážníků.