Krampla se se svou jednotkou dostal v létě 2006 do několika léček tálibánců, a přes svá zranění, utrpěná po ostřelování protitankovými raketami, své muže bez dalších ztrát z nebezpečné oblasti vyvedl. Ze svých zranění se pak léčil asi měsíc.

„Dostal jsem z raketometu do obličeje dávku střepin, přilba byla úplně děravá, neviděl jsem na jedno oko,“ řekl Právu Krampla, který v současnosti slouží v Afghánistánu svůj druhý turnus. Přesto stačil své muže vyvést z léčky a ještě zařídit přísun posil ze základny, vzdálené asi 15 kilometrů, a leteckou podporu.

Své hrdinství ale skromně odmítl s tím, že minimálně stejně statečně se tam zachovalo i několik jeho kolegů a podřízených. Jeden z nich byl také původně navržen k vyznamenání, ale už se na něj nedostalo.

Tomáš Krampla poté, co převzal od prezidenta Václava Klause medaili Za hrdinstvíTomáš Krampla poté, co převzal od prezidenta Václava Klause medaili Za hrdinstvífoto: ČTK/Michal Doležal

Kromě techniky se hodí i koně

Podle dalšího z vojáků, který si však z bezpečnostních důvodů nepřál uvést své jméno, má sice jednotka nejmodernější vybavení z celé české armády, ale na svých misích v horách paradoxně využívá i koně. „Někteří z nás to na nich válí, jako by se na nich narodili, pro mně to je ale vždycky utrpení,“ smál se elitní průzkumník.