Tento postup připustili v rozhovoru pro Právo jak šéf Senátu Přemysl Sobotka, tak předseda senátního ústavněprávního výboru Jaroslav Kubera (oba ODS).

Opozice je zásadně proti a chce, aby o tak důležitých smlouvách rozhodl až Senát v novém složení. „Mandát tohoto Senátu končí 2. listopadu,“ reagoval na dotaz Práva Sobotka s tím, že nevidí důvod, proč by nemohli smlouvy schválit.

Nechce však předjímat, jaká stanoviska ve středu ke smlouvám zaujmou zahraniční a ústavněprávní výbor. „A co udělají s programem na 30. října, kdy je plénum, nechci spekulovat,“ dodal Sobotka.

Stejně reagoval pro Právo i Kubera. „Uvidíme, jak se rozhodnou výbory,“ uvedl. Oba garanční výbory totiž dávají doporučující konečné stanovisko, o němž pak hlasuje plénum. A není pochyb o tom, že stanovisko výborů bude kladné.

Navíc pozvánku na zahraniční výbor Senátu dostal šéf sněmovního zahraničního výboru Jan Hamáček (ČSSD), což je velmi neobvyklé. V případě mezinárodních smluv je třeba, aby obě parlamentní komory hlasovaly stejně. Nemohou se vzájemně přehlasovat. Radar by v případě rozdílného výsledku ve Sněmovně a v Senátu neprošel.

Opozice: je to nestoudnost

Úmysl ODS protlačit narychlo smlouvy kategoricky odsoudila opozice. Podle ní občané minulý týden vyjádřili svou vůli, když nezvolili senátory plédující pro radar. „Je to politická nestoudnost. Ukazuje se, proč bylo nutné udělat změnu v Senátu,“ řekl v úterý na dotaz Práva šéf ČSSD Jiří Paroubek.

ODS má v novém složení komory 35 a soc. dem. 28 senátorů, ale přesto bude mít vládní koalice převahu díky lidovcům a některým nezařazeným zákonodárcům.

„Tak závažné smlouvy by měl projednávat Senát v novém složení. Spěch není namístě. Navíc projednávání smluv nebylo zařazeno do pořadu organizačním výborem Senátu. Proto náš klub bude zařazení smluv vetovat, což podle jednacího řádu v takovém v případě může. Snaha ODS nesvědčí o politické kultuře senátní většiny,“ řekla Právu předsedkyně senátní komise pro ústavu Jiřina Rippelová (ČSSD).

Odkázala přitom na stanovisko Ústavního soudu, který ke stížnosti opozice k vládním reformám kriticky poukázal na to, že Senát se rozhodl jimi nezabývat, tudíž že se předloha schválila bez jakékoliv diskuse.

Jedna ze smluv o radaru byla dodána do Senátu 30. září a druhá 1. října. Organizační výbor je pak povinen předlohy přikázat jednotlivým výborům a ty pak mají na projednání 60 dní. „A je možné tuto lhůtu prodloužit o dalších 30 dní a se souhlasem předkladatele pak ještě o dalších třicet dní,“ dodala Rippelová.

„To je neuvěřitelné. Možná že to ODS odůvodní ústavněprávně, ale je to politicky nekulturní, protože radar byl stěžejním témat senátních voleb,“ reagoval pro Právo místopředseda Sněmovny a stínový ministr zahraničí ČSSD Lubomír Zaorálek. Silným argumentem soc. dem, je také skutečnost, že předsedou zahraničního výboru je nyní Jiří Sequens (za US-DEU), který však už neobhájil svůj mandát. Členy tohoto desetičlenného výboru také už nebudou ani nezávislý Jiří Zoser, který ve volbách rovněž neuspěl, a také Ladislav Svoboda (ČSSD), jenž už nekandidoval.

Filip: obrátíme se na Ústavní soud

Rozhořčený je i předseda KSČM Vojtěch Filip. „Senátoři zvolení před rokem 2008 neměli ve svých volebních programech nic o radaru. Naopak ti minulý týden zvolení mají mandát voličů, neboť radar byl jedním z klíčových témat voleb,“ řekl Právu. Nevyloučil, že se obrátí na Ústavní soud kvůli potřebnému počtu hlasu pro smlouvy. Už teď se vede debata o tom, jestli obě smlouvy – o výstavbě radaru a o pobytu cizích vojsk – musí být schvalovány nadpoloviční většinou všech poslanců a všech senátorů (tedy 101 a 41), anebo v případě smlouvy o vybudování radaru stačí nadpolovičních většina pouze přítomných.

„Proto budu navrhovat na ústavněprávním výboru odročení těchto smluv a zpracování právních analýz expertiz,“ dodal Rippelová.