Partnerem k prosazení změny voleb by už nemohla být ČSSD, jako tomu bylo v minulém volebním období, kdy podobný pokus o zavedení většinových prvků neúspěšně proběhl podle scénáře opoziční smlouvy. Dnešní soc. dem. jsou zdrženliví. Zjevně i proto, že ČSSD nebyla dosud ve většinových volbách do Senátu příliš úspěšná.

Šéf zahraničního výboru Sněmovny Vladimír Laštůvka (ČSSD) k Topolánkově představě Právu řekl, že jde o kategorický soud, který není příliš reálný. Laštůvka sice dodal, že již v minulosti byl pro úpravu volebního systému takovým způsobem, aby po volbách padlo jasné rozhodnutí podle představ vítěze voleb.

"Na druhou stranu si nedovedu představit, že bychom přešli na čistě většinový systém ve volbách do dolní komory. Jsem pro modifikovaný současný systém, který by obsahoval většinové prvky," uvedl Laštůvka.

Soc. dem. poslanec Karel Šplíchal k Topolánkovu návrhu Právu řekl: "Vývoj jde tímto směrem, ale nejsem si jist, jestli je to o příštích volbách." Předseda ODS však hovořil o změně v souvislosti již s případnými předčasnými volbami.

Šéf středočeského regionu a člen předsednictva ČSSD Richard Dolejš míní, že soc. dem. nemá důvod podporovat zavádění většinového systému ve volbách do Sněmovny. "To není tématem dne," dodal.

Beneš: partnery najdeme těžko

Topolánek sice má se svým záměrem podporu ostatních funkcionářů ODS, ani oni však příliš nevěří, že se jej podaří schválit. "Jedna věc je, že bych si přál většinový volební systém, aby země měla silnou vládu. Druhá věc je to prosadit, na to je potřeba ústavní většina. "Dost těžko si dovedu představit, že bychom nalezli pro to partnery," řekl Právu poslanec Miroslav Beneš (ODS).

Změna ústavy si vyžaduje souhlas nejméně 120 poslanců a 49 senátorů. Znamená to, že by nestačily společné hlasy ODS a ČSSD a byla po potřeba shoda prakticky v celém politickém spektru. Např. KSČM či KDU-ČSL se přitom v minulosti vždy stavěly proti změně volebního systému. Na dotaz, zda má pokus o změnu voleb vůbec smysl, Beneš řekl: "Je správné se o to pokusit. Druhá věc je, zda se to podaří."

Topolánkův nápad hájí místopředseda Sněmovny Ivan Langer (ODS): "Od roku 1996 tady máme velmi křehkou politickou situaci. Je třeba znovu a znovu se o změnu volebního systému pokoušet, protože to je v zájmu všech," řekl Právu. Langer připomněl svou představu o "zbytnosti" Senátu. Uznává však, že zrušení horní komory není v současné době reálné. Jako jednu z možností zmínil transformaci komory v reprezentaci samosprávných celků.

Topolánek v pondělním Právu vyslovil domněnku, podle níž se předčasné volby, o které ODS usiluje, budou konat již podle většinového systému. V opačném případě šéf ODS předpokládá volby až v řádném termínu roku 2006. Podle Langra by však změna systému neměla být "apriorní podmínkou" ODS pro její souhlas s předčasnými volbami. ODS chce vyvolat hlasování o důvěře vládě již na zářijové schůzi Sněmovny.

"Nevíme, co ODS sleduje"

Iniciativě šéfa ODS nerozumí šéf poslanců US-DEU Karel Kühnl: "Pan předseda Topolánek se vyjadřuje poslední dobou velmi různorodě a není úplně jasné, jakou taktiku v které otázce ODS sleduje," řekl Právu. Dodal, že "zatím o žádných volbách není řeč, a zatím platí ústava i volební zákon tak jak platí... diskuse je v tuto chvíli nesmyslná, není nikým navržena, my jsme připraveni diskutovat o čemkoli a to je všechno".

US přitom v roce 1998 vyhlásila většinový systém jako jeden z hlavních bodů svého programu. Po smluvněopoziční iniciativě však od svého záměru odstoupila. Důvodem mohla být klesající podpora US u veřejnosti. Ve většinovém systému by totiž US zřejmě neměla šanci.

Podle ústavy se volby do Sněmovny konají podle systému poměrného zastoupení. Do Senátu se volí podle systému většinového. Volební zákon pak pro Senát určuje dvě kola hlasování. Topolánek by si přál volit do Sněmovny většinově a jednokolově. Taková změna by vedla patrně k dominanci dvou stran. Díky tomu by bylo snazší sestavit silnou vládu, avšak na úkor pluralitního zastoupení politických sil v dolní parlamentní komoře, které do určité míry umožňuje současný zákon.