Vedle odboje jsou lidé hrdí i na mobilizaci, která v roce 1938 předcházela podpisu mnichovské dohody. Na jejím základě přestalo tehdejší svobodné Československo prakticky existovat.

Na třetím místě se umístila sametová revoluce v roce 1989, následovaná vyhlášením samostatného státu v roce 1918, protikomunistickým odbojem v letech 1948 až 1989, pražským jarem roku 1968 a únorovými událostmi 1948, kdy komunisté převzali moc.

Za období hodné největšího studu označili respondenti politické procesy z 50. let. Další temnou stránkou národní historie je podle mínění lidí kapitulace před nacisty, za kterou se dá označit jak přistoupení na mnichovský diktát, tak vznik protektorátu. Na dalších příčkách se umístil vývoj po roce 1989, únorové události roku 1948, údobí normalizace v 70. a 80. letech a rozbití rakousko-uherské monarchie v roce 1918, jímž byl podmíněn vznik samostatného československého státu.

Záleží na politických preferencích i vzdělání

Názor na historické události je obecně formován především věkem, vzděláním a politickými preferencemi respondentů. Politické procesy v 50. letech vnímají negativně častěji lidé s vysokoškolským vzděláním a sympatizanti ODS.

Kapitulaci před nacisty negativněji vnímá starší populace (60 let a více), občané se středním vzděláním s maturitou a sympatizanti KSČM. Právě příznivci KSČM nejčastěji hodnotí vývoj po listopadu 1989 jako "ostudný“ . 

Průzkumu se zúčastnilo 1245 lidí starších 18 let.