Článek
Říkáte, že když váš otec žil, tak každému ochotně pomohl. Nezdá se vám, že se to všechno proti němu po jeho smrti obrátilo?
Vždyť víte, jací jsou lidé. Nevděk světem vládne a spousta lidí zapomněla, co pro ně otec udělal a dnes se tak i chovají. Odvrátili se od naší rodiny a neměli k tomu vůbec žádný pádný argument ani důvod. A jsou to lidi, kterým opravdu táta pomohl. Neříkám, že všichni, ale je to široké spektrum.
K tomu bych chtěl podotknout, že tady vedle mě teď sedí pan Jacek Spyra (polský lobbista známý z kauzy Pět na stole v českých, pozn. redakce), který patří mezi velmi malé procento lidí, kteří se od naší rodiny neodvrátili. A zrovna pan Spyra by k tomu měl mít mnohem více důvodů, než určití lidé a přesto tak neučinil.
Víte, kdo znal mého otce opravdu dobře, myslím tím užší okruh přátel, tak nikdo z nich na něj nemůže říct špatné slovo, protože by si protiřečil. Opravdu nikdo. Otec byl dobrosrdečný člověk, každému rád pomohl, ale samozřejmě i tady figuruje závist. Tím, v čem se pohyboval, si to spousta lidí okamžitě spojovala s nekalými praktikami, jak se k něčemu dostat. Tady u nás je to normální, ale nebude to jen asi u nás.
Když pomineme politiku, o které nechcete hovořit, měl váš otec velmi úzké kontakty na jiné podnikatele a skupiny, například třeba i na policisty?
Na podnikatele měl kontakty určitě. Pokud se mají dělat zajímavé obchody, tak musí znát podnikatelskou sféru. Co se týká policie, k tomu bych se nechtěl vyjadřovat, o tom zas až tak moc nevím.
Když jsme zmínili podnikatele. Zkusme je probrat jméno po jménu. Prvním z nich je zřejmě nejbližší spolupracovník vašeho otce, Tomáš Pitr. Jaký byl jejich vztah?
Jak jsem to vnímal já, anebo to slyšel i z úst mého otce, tak byl opravdu kamarádský. Říkal, že byli de facto bráchové, v byznysu. I já jsem Tomáše takto vnímal, mezi nimi nebyl nejmenší problém.
Zavražděný podnikatel František Mrázekfoto: čtk
V jejich vztahu ale přišel nějaký zlom, že se to změnilo k horšímu. Kdy přišel?
Zlom tam asi nějaký nastal. Otec se tenkrát znepokojil z té návštěvy pana Pitra u Radovana Krejčíře na Seychelách (září 2005, pozn. red.). Asi ne z důvodu nějaké averze vůči panu Krejčířovi, ale proto, že to poškodilo pohled na firmu jako takovou. Pan Krejčíř je člověk, který tady nějakým způsobem uškodil státu, i když i to zase mohou být spekulace, které se nemusejí zakládat na pravdě.
Váš otec ale také krátce před smrtí chtěl změnit směr svého podnikání, rozhodl se zaměřit na reality. Kdežto Pitr prý mínil naopak pokračovat v zaběhnutém trendu a zůstat u Setuzy. Nebyl tam mezi nimi v tomto ohledu spor?
Já vím jen to, že otec chtěl z tohoto koloběhu vystoupit a trošku si život užít, jelikož si v životě neužil skoro nic. Třináct let nebyl nikde na dovolené, což hovoří samo za sebe. Chtěl opravdu nakoupit nějaké nemovitosti po Praze a jen se věnovat správě toho majetku.
Tam to ale zlomila jeho smrt.
Přesně tak, zlomila to jeho smrt.
Ještě k Setuze. Říkalo se, že váš otec ji chtěl prodat a Tomáš Pitr nikoli. Nevznikl tam mezi nimi problém?
Myslím, že oba měli stejný zájem tu společnost prodat. Akorát že každý měl jinou strategii a jinou politiku, i komu to chce prodat. Pan Pitr byl přece jen mladší generace než můj otec, který už byl tím životem unavený a prostě si ho chtěl trošku užít. Kdežto Pitr se chtěl v tom byznyse pohybovat dál a tam si myslím, že to mohlo být předmětem nějakého sporu mezi nimi.
Vaše zkušenosti s Pitrem po otcově smrti pak ale asi nebyly nejlepší, že?
Pan Pitr má v této době svých problémů dost a nechci mu přidělávat další. Na jednu stranu chápu to, že v důsledku toho přestal komunikovat s naší rodinou. Jinak si myslím, že tam nebyl problém. Co jsme si řekli, tak se to de facto nějakým způsobem snažil plnit. Nicméně teď v kontaktu nejsme, nemám ponětí, kde je a uvízlo to všechno na mrtvém bodě.
Váš otec a Pitr ale měli společně několik firem. Jak jste to majetkově vyřešili po jeho smrti? Slyšel jsem určité spekulace, že Pitr prý udělal na vaši rodinu nějaké podrazy a část peněz údajně vytuneloval ze společných firem. Například z pivovaru Eggenberg, kde jste vy předsedou správní rady, pokud se nemýlím.
Je pravda, že do těchto obchodů jsem tolik neviděl. To, jestli na nás Pitr udělal nějaký podraz nebo neudělal, nechci mu sahat do svědomí, to je spíš otázka pro něj a ne pro mě. Já se to můžu domnívat a také nemusím.
Ale máte určité podezření, ne?
Jelikož nevím, jaké majetkoprávní vztahy mezi nimi v těch firmám existovaly, tak to opravdu není otázka pro mě.
Je veřejným tajemstvím, že váš otec i Pitr vlastnili několik firem, ale nefigurovali v nich ani jako majitelé, ani jako jednatelé.
Figurovali tam jako jakýsi poradci, alespoň tak se označovali, ale až tak daleko jsem do jejich podnikání nikdy neviděl.
Vy teď pár firem, které jste zdědil po otci, spravujete. Jak se vám daří?
Jsou to jen malé firmy v rámci zdejšího okolí Českého Brodu. Jde o společnosti, kde se převážně obchoduje s nějakými nemovitostmi, prodejem a nákupem pozemků. Tohle mě i baví, takže v podnikání s realitami nevidím žádný problém.
Celý rozhovor je otištěn ve čtvrtečním deníku Právo.
