Článek
Podle aktuálních výsledků narostla od února letošního roku důvěra v prezidenta o čtyři procentní body, zatímco obě komory parlamentu za poslední rok zaznamenávají stálý pokles.
Poměr občanů, kteří věří dolní komoře parlamentu, dlouhodobě kolísá mezi 30 a 40 procenty, maximum dosáhl po katastrofálních povodních v listopadu roku 2002, kdy sněmovně vyslovilo důvěru rekordních 59 procent respondentů. Od voleb v roce 2006 však její důvěryhodnost pomalu klesá. Poměr občanů, kteří věří Senátu, se stabilně pohybuje kolem 25 procent.
Prezidentu Klausovi vyjádřilo v říjnu důvěru 73 procent respondentů, což je o čtyři procentní body více než v únorovém průzkumu. Stabilně mu věří sedm občanů z deseti, nejvyšší míru důvěry zaznamenal v únoru roku 2005, kdy se pro něj vyjádřilo 79 procent dotázaných.
Voliči jednotlivých stran se v hodnocení liší
Hodnocení těchto institucí se významně liší v závislosti na stranických preferencích občanů. Nejdůvěryhodnější jsou pro stoupence ODS, s určitým odstupem také pro příznivce KDU-ČSL. Přívrženci opozice jsou kritičtější, ale i mezi příznivci komunistů důvěřuje prezidentu republiky 54 procent dotazovaných.
| Důvěra voličů parlamentních stran v ústavní instituce (v %) | |||||
|---|---|---|---|---|---|
| ODS | ČSSD | KSČM | KDU-ČSL | SZ | |
| Prezident | 94 | 67 | 54 | 79 | 68 |
| Sněmovna | 57 | 24 | 24 | 40 | 33 |
| Senát | 48 | 15 | 10 | 29 | 33 |
| Zdroj: STEM | |||||
Vyšší důvěru vyslovují ústavním institucím občané s vyšším vzděláním, lepším hmotným zajištěním a lidé ve věku mezi 30 a 44 lety.
Průzkumu, který se uskutečnil ve dnech 29 září až 7. října, se zúčastnilo 1245 respondentů.