"Vláda nám s naprostou ignorancí našeho stanoviska oznamuje, že zvyšuje počet vojáků v Afghánistánu," postěžoval si Zaorálek a prohlásil, že tentokrát ČSSD nebude kabinetu "bianco šek". Sociální demokraté dříve afghánskou misi v parlamentu podpořili. Vláda jim ale podle Zaorálka neposkytovala dostatečné a pravdivé informace.

Zaorálek také zpochybnil, zda posílání dalších vojáků do Afghánistánu zlepšuje bezpečnostní situaci v zemi.

Předseda komunistů Vojtěch Filip také řekl, že KSČM chce navrhnout i stažení celého českého kontingentu, který nyní v Afghánistánu působí s poukazem na to, že akce je příliš nákladná. Česká účast by se podle něj měla omezit na vojenskou nemocnici.

Česká republika působí v Afghánistánu v rámci sil NATO, má tam 400 vojáků, přičemž polovina kontingentu je v provincii Lógar. V úterý ministerstvo obrany oznámilo, že chce afghánskou misi zdvojnásobit a provinční rekonstrukční tým v Lógaru by posílil o dalších víc než 200 vojáků. Vláda plán schválila ve středu. V příštím roce by v nich mohlo působit více než 1386 vojáků. Tabulkově nejvíce jich má být nasazeno v misích ISAF a Trvalá svoboda v Afghánistánu, celkem až 745 osob, nově i s několika vrtulníky.

Ve středu byla v Lógaru napadena česká vojenská patrola. Sedm vojáků bylo zraněno, jeden středně těžce.

Afghánistán prochází nejkrvavějším obdobím od americké invaze do země v roce 2001. V letošním roce při násilnostech zahynulo přes 3500 lidí, převážně povstalců z hnutí Tálibán. Boje si vyžádaly životy i více než 150 vojáků mezinárodních sil. V úterý velení sil ISAF oznámilo úmrtí dalších tří svých vojáků na jihu Afghánistánu. Letos přišli v Afghánistánu o život už dva čeští vojáci, loni zahynul jeden český voják.

KSČM: Radar může schválit jen ústavní většina

Podle Filipa komunisté také chtějí, aby umístění amerického radaru v České republice muselo být v parlamentu schváleno ústavní většinou, tedy nejméně třemi pětinami hlasů. V případě, že radar projde parlamentem jen nadpoloviční většinou, podají stížnost k ústavnímu soudu.

"Samozřejmě budeme trvat na tom, aby to umístění prvků protiraketové obrany bylo hlasováno na 120 hlasů," uvedl Filip. Argumentoval tím, že ústava nepočítá s trvalým umístěním cizí vojenské základny na českém území.

Místopředseda vlády pro evropské záležitosti Alexander Vondra Filipovi oponoval, že z právních rozborů, které má kabinet k dispozici, vyplývá, že pro schválení smlouvy o umístění radaru postačí nadpoloviční většina, tedy takzvaná „stojednička“. Smlouva SOFA o pobytu amerických vojáků na území ČR pak může být podle Vondry schválena prostou většinou hlasů.

Smlouvy o radaru by se měly dostat do prvního čtení ve Sněmovně buď na konci října nebo na začátku listopadu.