Ministerstvo vnitra i dopravy a koaliční poslanci se snažili vyvolat dojem, že odstavení strážníků od radarů bylo jen nedopatřením při projednávání policejního zákona a že nyní jde o opravu této „legislativně technické chyby“. Opozice tvrdí, že jde o politické rozhodnutí.

Jak uvedl Miloslav Kala (ČSSD), tato situace je výsledkem „skandálního projednávání zákona o policii“. Podle něho je nadbytečné ujišťování ministerstev vnitra i dopravy, že pokud se měření rychlosti strážníkům opět umožní, bude to jen v koordinaci se státní policií, která určí, kde je třeba radary instalovat v zájmu bezpečnosti a plynulosti provozu.

„Tato koordinace je vydávána za novinku, ale já ji navrhl již do současného zákona. To, že ji policie nevyužívala, je chyba její a ministerstva vnitra, nikoli poslanců,“ prohlásil Kala. Jak dodal, on osobně je pro vrácení pravomoci strážníkům, ale pouze za podmínky, že vnitro dodá poslancům statistiku, jak jsou vidět dopravní policisté.

„Za dobu účinnosti novely se setkávám s kontrolami na dálnici minimálně. Policie si neuvědomuje, že pouhá přítomnost příslušníků psychologicky ovlivňuje dění na silnicích,“ uvedl Kala.

Jeho stranickému kolegovi Vlastimilu Aubrechtovi vadí, že poté, co strážníci získali oprávnění měřit rychlost, řada starostů toho využila a rozmístila po městech značky omezující rychlost na 30 km/h, a to i na přehledných a bezpečných úsecích, kde číhají strážníci s radary.

Exministr dopravy lidovec Milan Šimonovský dal ke zvážení, zda by nebylo dobré jít britskou cestou, kde jsou na nebezpečných úsecích automatické měřiče, složenky za překročení rychlosti jdou přímo domů provinilcům a odpadají tak policisté krčící se v křoví.

„Příslušník policie ani státní ani obecní nemá číhat v křoví. Tím se rozhodně nepřispěje k bezpečnosti ani k plynulosti dopravy,“ připojil se k němu soc. dem. Milan Urban. Podle něj se obecní policie rozrostla kvůli měření rychlosti, ale zapomnělo se na její původní smysl, tedy pořádek v obcích.